Před rokem 1197 byly Čechy rozděleny na padesát – dva velkých okresů - žup. V každé župě byl župní hrad z něhož župan vévodil celé župě. Naše osada byla pod pravomocemi župana litomyšlského, neboť severní hranicí župy litomyšlské byla Tichá Orlice od Ústí nad Orlicí až k Jablonnému nad Orlicí. Ve hradě župním nalezly ochrany ženy a děti, když se nepřítel vetřel do krajiny. Na hradě byl také cúdař (soudce), jenž s kmety přednášené pře rozsuzoval. Nedostávalo- li se svědectví, bráno útočiště k tak zvaným božím soudům, které byly tři : ohněm, vodou, soubojem. Vůbec úřadové župní pečovali o řád a právo občanů a vybírali též berně (daně) pro knížete zemského.

Obyvatelé župy byli povinni stavěti a opravovati župní hrady, stavěti silnice, mosty a hráze, mýtit lesy apod. Nejhorším bylo, že úředníci župní ukládali lidu vždy více takových robot a lid velice utiskovali.

Prvním županem litomyšlským byl Slavník, pán na Libici. Jsa zetěm knížete Boleslava I., obdržel od tohoto župu litomyšlskou darem. Zemřel na Libici roku 981 a zůstavil po sobě sedm synů, z nichž Vojtěch stal se druhým biskupem českým. Tento veřejně káral nepravosti Vršovců, mocného rodů usedlého u Loun, kteří se svolením knížete Boleslava II. roku 996 před hrad Libici přitáhli a do hradu vniknouše Slavníkovce při službách božích shromážděné povraždili (27. 9. 999, pozn. aut.). Jediný Soběbor, který tou dobou právě při dvoře krále polského dlel, smrti ušel.