Ač myšlenka postaviti v Dlouhé Třebové kapli zabývala mysle lidu již na počátku 19. století, na stavbu hřbitova nikdo a nikdy ani nepomyslil, přes to, že velmi vzdálené hřbitovy v Ústí nad Orlicí a v České Třebové způsobovaly veliké obtíže při pohřbech, zejména v zimě.
Tu jako by z čista jasna blesk udeřil, rozlétla se obcí dne 20. dubna 1891 radostná zvěst, že rodák dlouhotřebovský Josef Kaplan, farmář v Owatonně ve státě Minessota v Americe a zeť pana Josefa Rybky, rolníka č. 47 v Dlouhé Třebové, zaslal témuž směnku znějící na 500 zl. (1000 K) pro obec Dlouhou Třebovou na zakoupení pozemku na hřbitov u nás. Za směnku tu vyplatila banka Union v Praze 498.55 zl.
A nyní počalo se mezi sousedy mluviti o zřízení hřbitova v obci. Hovory ty byly hustější, když dne 10. července téhož roku jde opět od úst k ústům radostná zpráva, že pan Kaplan zaslal opět 2 směnky, znějící na 500 zl. (1000 K) a druhá na 5 zl. (10 K), za které banka Union v Praze vyplatila 503 zl. 57 kr. na zakoupení pozemku pro hřbitov. Samo sebou se rozumí, že radostné pocity naplňovaly každého dlouhotřebovského občana.
Obecní výbor dal peníze v opatrování panu Fr. Sršňovi č. 105, ten peníze půjčil a pomalu přestalo se o věci mluviti, jako o každé zvláštní události. Až tu na podzim r. 1891 přišla do obce zvěst, že město Ústí nad Orlicí odhodláno jest zrušiti malý hřbitov kolem farního kostela a zříditi nový velký hřbitov dále od města.
Krátce nato 19. prosince 1891 obdržel zdejší obecní úřad dopis od c. k. Okresního hejtmanství v Lanškrouně ze dne 17. 12. 1891 , kterým se mu oznamuje, že dne 21. 12. 1891 bude v Ústí nad Orlicí komise vyšetřovati místo pro nový hřbitov a že k této komisi dostaviti se má p. starosta s jedním radním a dvěma výbory, což se také stalo.
Po vykonaném šetření při psaní protokolu prohlásili zástupci obce, že nemohou dáti závazného ujištění, že dolní konec obce bude s městem společně stavět a na tento hřbitov přispívat, to že mohou učinit jen po slyšení občanstva, a protože je také možné, že obec Dlouhá Třebová bude stavět pro sebe jeden obecní s horním koncem společný hřbitov. Na definitivní odpověď vyžádali si 14 denní lhůtu.
Krátce na-to dne 27. prosince 1891 svolal Václav Rybka, obecní starosta, schůzi obecního výboru, na níž podal zprávu o výsledku komise v Ústí nad Orlicí a vyzval přítomné, aby se radili o tom, neměla-li by obec sama pro sebe hřbitov stavěti. Obecní výbor se o stavbě hřbitova radil a v jednání opětně dne 10. ledna 1892 pokračoval. Po dvou dalších poradách usnesl se obecní výbor dne 10. ledna 1892 jednohlasně, aby obec Dl. Třebová postavila svůj zvláštní hřbitov, což bylo c. k. Okresnímu hejtmanství oznámeno dne 24. ledna 1892. Hejtmanství určilo na den 21. června 1892 komisi k vyšetření vhodného místa. Komise zúčastnil se za pol. úřad Fr. Lorenz, okresní komisař a MUDr. Pick, okresní lékař, za obec Václav Rybka, starosta a čtyři radní.
Po vyšetření místa dostala obec od c. k. Okresního hejtmanství v Lanškrouně povolení ke stavbě hřbitova vynesením ze dne 1. srpna 1892, č. 8.164.
Na základě tohoto povolení dal obecní úřad vyhotovit plán a rozpočet na hřbitov panu Janu Michalovi, staviteli v Sudislavi. Rozpočet obnášel 2. 344 zl. 11 kr.
Hřbitovní komise zvolená dne 27. prosince 1891 rozhodla, aby materiál ke stavbě hřbitova dodala obec a práci zednickou a tesařskou zadala veřejnou dražbou.
Dražba vykonala se dne 9. dubna 1893 a práci vydražil si pan Hlaváček, zednický mistr v Ústí nad Orlicí za 586 zl. 50 kr. = 1 173 K.
Stavební materiál, práce truhlářská, kříž doprostřed hřbitova a potřebné věci k pohřbu stály = 5. 914,14 K. Takže celý hřbitov stál 7.087,14 K.
Hřbitov byl postaven během léta 1893 a dne 20. listopadu 1893 byl posvěcen.
První mrtvola (Anny Pirklové, 60 r. staré, svobodné z čísla 62) byla na hřbitově pohřbena dne 23. listopadu 1893.
Hřbitov zaplacen byl darem Josefa Kaplana, pivní dávkou a výnosem hřbitova samého do konce r. 1901.
Zavíraje tyto řádky, přeji všem, kteří stavbu hřbitova jakýmkoliv způsobem podporovali, na tom svatém poli lehkého odpočinutí.
Josef Kaplan v Americe zůstane vždy v dobré a vděčné paměti obyvatelů dlouhotřebovských.