Antonín Novotný

(10. 12. 1904 - 28. 1. 1975)

Antonín Novotný byl československým prezidentem v letech 1957 – 1968. Stal se hlavou státu poté, co na něho v Moskvě prstem ukázal Nikita Chruščov. V době, kdy se u nás vlivem úmrtí Antonína Zápotockého uvolnil prezidentský stolec, pobývala československá stranická a vládní delegace na oslavách 40. výročí VŘSR.

Veřejnosti ne úplně známý politik se v nové pozici dokázal zorientovat velmi rychle a na příštích 11 let se stal prakticky nejmocnějším mužem v socialistickém Československu. Konec své éry si však představoval úplně jinak. Smetlo ho reformní úsilí o „socialismus s lidskou tváří“, které vejde do dějin pod názvem Pražské jaro. Již za prezidentství Antonína Novotného docházelo čas od času k jevům, kdy tvrdý režim tu a tam připustil svobodu nejrůznějším proudům v kultuře, umění. Na tuto éru budou pamětníci později vzpomínat jako na zlatá šedesátá. Jak to vše dopadlo, víme s odstupem let velmi dobře. Vpád vojsk Varšavské smlouvy však Novotný sledoval už jen coby soukromá osoba. Na začátku roku 1968 byl zbaven vedoucího postavení ve straně a na nátlak veřejnosti opustil 22. března téhož roku i úřad prezidenta.

Vyvrcholením jeho pádu bylo nesporně vyloučení z řad KSČ, což Novotný bral jako křivdu a nespravedlivou odplatu za jeho dlouholetou práci pro stranu. Stáhl se do soukromí a jedinému komu umožnil přístup, byl publicista Rudolf Černý. Ten při svých návštěvách Novotného domácnosti zachytil názory zhrzeného politika, které později vyšly knižně pod názvem Exprezident. Novotný se uzavřel v rodinném soukromí, kde žil se svoji chotí Boženou, kterou důvěrně oslovoval „duše“.

V lednu 1975 se mu při rodinné oslavě udělalo nevolno. Byl odvezen do Pražského sanatoria, zpočátku se stav nejevil jako vážný, v průběhu hospitalizace však Antonín Novotný prodělal těžký infarkt, na jehož následky 28. ledna 1975 zemřel. Bylo mu 70 let.

Antonín Novotný byl po Emilu Háchovi druhý prezident, kterému nebyl vypraven státní pohřeb. Poslední rozloučení proběhlo 1. února 1975 od 15.00 ve velké obřadní síni strašnického krematoria. Jeho žena Božena ho přežila o pět let a jejich jediný syn Antonín Novotný ml. zemřel v roce 1982. Poslední místo odpočinku Antonína Novotného je v rodinném hrobě na hřbitově v Praze na Malvazinkách.

Typický novoroční projev z Novotného éry. Špatná výslovnost některých slov učinila z prezidenta terč častých narážek.

Hvězdná hodina Novotného. Do Československa zavítal první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Československo bylo první zemí, kam po svém úspěšném návratu z kosmu zavítal.

Takto shlížel ze stěn školních tříd, státních úřadů a institucí necelých 11 let. V letech 1957 - 1968 měl Novotný takřka neomezenou moc.

Poslední cesta do Španělského sálu. Exprezident míří na zasedání ÚV KSČ, které následně rozhodne o jeho vyloučení ze strany. Ač mu bude během normalizace tajným usnesením navráceno, Novotný to bude do konce svého života brát jako křivdu.

Epilog. Krátká tisková zpráva oznamuje úmrtí bývalého prezidenta.