Jdi na obsah Jdi na menu

Rok 1938 v naší obci

1. 7. 2008

Obrazek

 

Soupis dobytka - K 1. lednu 1938 byl prováděn soupis dobytka. V naší obci bylo 315 krav, 47 jalovic, 214 telat a 1 vůl. Celkem hovězího dobytka 612 kusů. Ze soupisu koní bylo 23 klisen, valachů 12 a 1 hříbě. Celkem 36. Kanců bylo 11, selata pod 8 neděl 30, běhouni od 8. týdne do půl roku 237 a prasat starší než půl roku 33. Celkem 312. Berani 2 a ovce také 2. Celkem 4. Koz chovných 222, ostatních 10 + 2 kozly. Celkem 234.


Ceny potravin - Jak byly zaznamenány v lednu 1938 na týdenním trhu v Ústí nad Orlicí: Máslo 1 Kg, 14 – 15,-Kčs, tvaroh – 3,-Kčs, vejce – 75 hal., husa 40 – 60,-Kčs, kohout 20 – 22,-Kčs, slepice 14-18,-Kčs, kuře 10 – 12,-Kčs, králík 12-20,- Kčs. Pomeranče 5-6,-Kčs, citron – 40 hal., mrkev 1Kg – 1.-Kčs, česnek – 5.-Kčs, cibule – 1.50,-Kčs. Párek selat se prodával za 150 – 180,-Kčs.


Novoroční úvaha - Nový rok 1938 je v Dlouhé Třebové vítán s obavami, jestli se podaří ve světě udržet mír, či bude-li válka. Tyto a podobné myšlenky jsou vyslovovány při novoročním potřásání rukou. Přes to však je mezi lidem více důvěru a míru, než strachu z války.


Počasí - Nový rok přinesl mnoho krásného sněhu, takže kluci mohli sáňkovat a lyžařit, až do 9. března. Pak nastala obleva, která načas zasáhla i počasí v únoru. Počasí bylo deštivé a na cestách i silnici bylo plno bláta.


Požár - Dne 19. ledna v 19.30 večer vypukl oheň na půdě stavení pana Jana Šindelky (čp.230). Požár vznikl od otevřených komínových dvířek. V krátké době byl tento požár upasen, takže hasičský sbor již v 9 hodin večer se stříkačkou odjel. Na místě zůstala tříčlenná hlídka.


Polární záře - V úterý 25. ledna byly jsme svědky neobvyklé podívané. Krátce před osmou hodinou večer se rozlila po západní obloze veliká záře. První pomyšlení lidí zastavujících na silnici bylo, že někde v Řetůvce nebo na Sudislavi jest veliký požár. Avšak brzy nastaly pochybnosti, neboť záře nabyla velikých rozměrů. Místy byla fialově rudá, jinde zase světle žlutá. Někde objevovaly se světlejší kolmé pruhy, jako od světlometů, takže později převládlo mínění, že je to asi vojenské cvičení ve Vysokém Mýtě. Že by se jednalo o severní polární zář, nikdo nemyslel, protože ji dosud takto nikdo neviděl. Teprve rádio ve zprávách v 10 hodin večer ohlásilo, že byla překrásná polární záře. Záření se opakovalo čtyřikrát a poslední bylo po jedenácté hodině v noci. Trval tedy celý jev déle než tři hodiny. Na mnohých místech byli poplašeni i hasiči a někde skutečně k požáru vyjeli.


Pálení vatry - V neděli dne 6. března v předvečer narozenin T. G. Masaryka, místní hasičský sbor uspořádal pálení vatry v 6.30 hodin večer. Průvod vyšel od hasičské zbrojnice v 6.15 h večer s hudbou Jarky Pirkla. Proslov přednesl jednatel sboru Rudolf Rybka.

Obrazek


Odvody branců - Ke konci března konány odvody branců. Procházeli celou naší obcí v 6. hodin ráno s hudbou Jarky Pirkla od hostince „Na Špici“ zpět do naší obce. Máme v nich záruku dobré budoucnosti naší republiky. Doba je jistě vážná, avšak pevná vůle, láska ke svobodě a k naší společné vlasti, pomohou nám zdolat všechny hrozby a nebezpečí.


Svátek 1. května - Oslavy 1. května se konaly letos poprvé společně. Mělo se tím ukázat, že jsme jednotni v hlavních a zásadních názorech na vedení státu. Tábor lidu byl u Masarykova pomníku u reálky v České Třebové.


Mobilizace - Z pátka na sobotu v noci dne 21. května 1938 povolala vláda Československé republiky část svých záložníků do služby, čili částečně mobilizovala. Důvodem k tomu bylo soustředění německého vojska u našich hranic. I z naší obce mnoho záložníků okamžitě nastoupilo svoji vojenskou povinnost. V okolí obce byly na několika místech postaveny pozorovací vojenské rozhledny. V bývalém knížecím dvoře ubytována světlometná rota, stav posádky místní byl 70 mužů, 1 světlomet, jedno auto s kabelem, dále jedno osobní a nákladní auto. Velitelé byli štábní kapitán Beran, poručík Jelínek a podporučík Tyrš. Ku Přívratu a Řetové natažen polní telefon. Občané naší obce ochotně nabízeli vojínům svoji pomoc, neboť byli hrdi na to, že každý z nich plnil rád a s odhodláním svoji povinnost. O dosud nevídané jednotnosti národa svědčí mj. prohlášení Komunistické strany Československa, uveřejněné v Rudém Právu dne 22. května 1938, které v plném znění uvádíme níže.


Prohlášení KSČ - „U vědomí vážnosti chvíle pozvedá Komunistická strana Československa svůj hlas. Schvalujeme a plně podporujeme všechna opatření pro bezpečnost, celistvost a nezávislost republiky. Voláme ke všemu lidu, aby zachoval klid, pořádek, rozvahu a disciplínu. Obracíme se k dělnické třídě a všemu pracujícímu lidu měst a venkova s výzvou, aby bez rozdílu politické a národní příslušnosti se semkl v pevnou a nerozbornou jednotu. Voláme ke všem národům republiky, aby odsunuly stranou vše, co je dělí a stály jednotně na obranu míru a své domoviny. Vyzýváme všechny politické strany a činitele, aby podřídili své stranické zájmy ku společnému cíli : udržení míru, bezpečnosti, celistvosti a nezávislosti republiky. Prohlašujeme svou neochvějnou vůli jednat a posledně postupovat se všemi, kdož jsou odhodláni bránit republiku. Vyzýváme všechny komunisty a všechny naše organizace, aby každý na svém místě v tomto smyslu jednal a postupoval. Komunisté Československa – v prvních řadách obránců republiky.“


Podepsáni Ústřední výbor KSČ. V Praze dne 21. května 1938.


Všichni rozumní lidé, kterým leží blaho republiky na srdci, přijali toto prohlášení s radostí a pohnutím.

Obrazek


Obecní volby - Počátkem května vypsány byly volby do obecních zastupitelstev, tak dlouho oddalované – a to na tři etapy. 22., 29. a 12. června. U nás byly až 12. června a volba starosty provedena 30. června. Starostou zvolen Ladislav Šimek (čp.44). Měli jsme nejmladšího starostu v okrese. Kandidátka byla jednotná.


Návrat záložníků - Po volbách vrátili se domů z vojny záložníci. Zatím bylo nebezpečí vpádu Němců zažehnáno.


Sokolská akademie - V neděli 22. května byla ve dvě hodiny odpoledne v „Rychtě“ „Sokolská akademie“ s velice pěkným programem.


Letáky - V noci na neděli 22. května byly na některých místech rozházeny letáky nadepsané „Konec Československa“. Špatnou češtinou jest tu citován jakýsi francouzský leták, který prý napsal, že zánik Československa by zajistil světu mír na 50 let. „Rozmýšlete si to“ končí podivnou češtinou napsaný leták. Je to asi německé dílo, kterým chce kdosi otřást naší důvěrou. Stopy šiřitelů vedou do Svitav, zarputilého to německého hnízda v českém kraji.


Sbírka na obranu státu - Provádějí se všude sbírky na obranu státu. Každý dává co může, neboť to dáváme na svoji obranu. Nikým nenuceni a přece naši občané dávají rádi.


Dětský den - V neděli 29. května pořádán byl místní správou školy na sokolském cvičišti dětský den za velké účasti rodičů dětí.


Ceny potravin - Tržní ceny potravin jsou počátkem června následující : pšenice 143.50 – 166.50,- Kčs, žito 132.50 – 148.50,- Kčs, seno 45 – 50,-Kčs, sláma 22 – 30,-Kčs. Ceny jsou za 1q. Maso hovězí za 1Kg 8 – 12,-Kčs, uzené 13 – 16,-Kčs. Sádlo 11 – 12,-Kčs. Husa 28 – 35,-Kčs, kohout 14 - 19,-Kčs, slepice 12 – 16,-Kčs, kuře 7 – 11,-Kčs, holoubek 7 - 9,-Kčs, králík 10 - 16,-Kčs. Párek selat se prodával za 160 - 230,-Kčs. Vejce 43 – 45 hal., mléko za 1L 1.10 – 1.40,-Kčs, máslo 16.40 – 18.40,-Kčs, tvaroh 3 – 3.50,-Kčs. Celer 7 - 8,-Kčs za 1 Kg, petržel 8 - 10,-Kčs, mrkev 3.50 - 5,-Kčs, okurky 6 - 7,-Kčs, rajská jablíčka 12 - 14,-Kčs, brambory 2.40 – 3,-Kčs.


Bouře - V neděli dne 26. června řádila zde velká bouře se studenými blesky. Na několika místech i uhodilo. U Karla Morkese (čp.251) sjel blesk do světnice, kde spálil radiové lampy, pojistky, dále popálil záclony a oknem sjel po uzemnění do země.


Sokolský slet - Ve dnech 3. – 6. července se konal v Praze všesokolský slet. Mnoho občanů z naší obce se tohoto sletu zúčastnilo. Naší obcí projížděli hosté a účastníci sjezdu z Jugoslávie, Bulharska a též Vídeňští Češi.


Slintavka a kulhavka - Koncem července počala se značně šířit dobytčí nemoc slintavka a kulhavka. Tato nemoc trvala po celý měsíc srpen. Žňové práce byly tím značně ztíženy, neboť svoz obilí musel být prováděn pouze koňskými potahy. Jenom asi ve třech zemědělských usedlostech tato nemoc nebyla.

Obrazek


Branná výchova - V červenci vyšla též nařízení k zákonu o branné výchově, které se musí podrobit všichni občané bez rozdílu pohlaví od započatí školní docházky až do 30 let věku. Ostatní, až do 60 let věku, podléhají výcviku C.P.O. (Civilní protiletecká obrana). Velitelem C.P.O. v naší obci je Karel Snítil, obchodník. Objednávají se též protiplynové masky proti leteckým útokům. Železničáři obdrželi masky zdarma, ovšem jen pro svoji osobu.


Zboření lávky - Dne 9. srpna přejížděl po lávce na horním konci obce p. Kubišta (čp.114) s vozem a krávou, která spadla do řeky i s p. Kubištou, který ji vedl. Lávka byla stará, dřevěná a tíhou se prolomila.


Deštivé počasí - Konec měsíce srpna přinesl po dnech krásného počasí prudké a vydatné deště, které se denně opakovaly.


Povodně - Následek prudkých dešťů byly tři velké povodně ve dnech 25. srpna, 30. srpna a 1. záři. Největší povodeň byla 30. srpna, jaké nebylo u nás pamětníka. Členové místního hasičského sboru měli po celou noc pohotovostní službu a pomáhali při nebezpečném stěhování občanů bydlících u řeky. Mnoho stavení bylo poškozeno, někde se dokonce voda začala prodírati podlahou do světnice. U Houserů (čp.119) byla podlaha vodou nadzvednuta tak, že po ústupu vody musela být kompletně vyměněna. Mnoho dřeva bylo odplaveno. Dle pamětníků byla tato povodeň větší nežli roku 1891.


Politické události - Měsíc září přinesl nám mnoho utrpení a zklamané naděje. Všichni spojenci nás v poslední chvíli zradili. Co se v nás během tohoto měsíce vystřídalo nadějí a zase zoufalství. Rozpínavost Němců jest stále větší, to vidíme i v sousední obci Hylvátech, kde Henleinovci konají své schůze a žádají připojení k Říši. Hlavním organizátorem těchto buřičských schůzí byl český odrodilec Karel Černý. Při volbách, které byly v červnu i v německých obcích, dostala kandidátka Konráda Henlaina 90% hlasů i v Hylvátech, kde před tím byla strana agrární, sociálně demokratická, křesťanskosociální a komunistická. Od počátku měsíce žijeme v neustálém napětí, co přinese další vývoj. Dne 5. září naše vláda pod tlakem Francie a Anglie přistupuje na tzv. „čtvrtý plán úpravy německých požadavků u nás“.


Projev presidenta - Dne 10. září promlouvá svoji řeč do rozhlasu president republiky Dr. Edvard Beneš. Ve svém projevu praví : „Mluvím k Vám v této kritické chvíli o nás, o našem postavení uprostřed tohoto rozrušeného světa a mluvím k Vám ke Všem, k Čechům a Slovákům, k Němcům a národnostem ostatním. Mluvím k Vám především jako k lidem, kteří chtějí klid a mír. Pro ten přinášíme i tuto krutou oběť.


Dne 13. září vyhlásila naše vláda stanné právo v německých okresech.


Mobilizace - Ve středu dne 14. září, ve výroční den úmrtí T. G. Masaryka, vyhlášena částečná mobilizace. Znovu jsou svolávacími lístky povoláni záložníci asi v tom počtu, jako 21. května. Mnoho mužů odchází z naší obce bránit naši drahou republiku. V pondělí 19. září oznámil náš rozhlas, že Francie a Anglie doporučují naší vládě vydat pohraniční území bez hlasování Německu, jinak- že nesplní spojenecké závazky k nám. Tato zpráva vyvolala u našeho venkovského lidu velké pobouření a hněv proti zrádným spojencům.


Hlášení rozhlasu - Ve středu dne 21. září, právě ve výroční den, kdy náš národ pochovával T. G. Masaryka, československá vláda toto ujednání přijmula. Rozhlas oznámil tuto zprávu v sedm hodin večer. Hlášení bylo tak dojemné, že mnozí lidé pláčou na ulicích. Hostince jsou plny rozhořčeného lidu, neboť na spaní nemá nikdo ani pomyšlení. S takovou potupou pro český národ se těžko usíná. Ve čtvrtek 22. září promluvil opět do rozhlasu president republiky. Mezi svojí řečí praví : „Nejde jen o nás, to se jen zdá. Dívám se na tento vývoj pevně a nebojácně. Mám svůj plán pro všechny případy a nedám se ničím mýlit. Šetřeme svých sil, budeme je potřebovat, opakuji znovu, budeme je potřebovat!“ A končí proroctvím Libušiným : „Náš drahý český národ neskoná, on všechny hrůzy slavně překoná.“


Všeobecná mobilizace - V pátek 23. září o ½ 11 hodině večerní ozve se z rozhlasu hlášení o všeobecné mobilizaci. Hned tu noc muži rukují, že vlaky nestačí. Bez rozdílu politické příslušnosti, jsou všichni hotovi splnit svoji povinnost k národu. Je to pravé vlastenectví a pravá národní jednota. Odstoupila Hodžova vláda a sestavením vlády nové pověřen generál Syrový, bojovník od Zborova. Hitler nám stále hrozí a do 1. října chce mít naše pohraniční území, osídlené převážně Němci, odstoupeno Říši. V Mnichově koná se porada čtyř velmocí – Francie, Anglie, Itálie a Německa – bez nás a bez Sovětského svazu. Tato porada také o nás rozhodla. Hitlerův požadavek, odstoupit naše pohraniční území v pěti pásmech od 1. října počínaje, byl přijat. Stanovit hraniční čáru bylo ponecháno vlastně jen Německu. Taková křivda se snad nikdy žádnému národu nestala. V pátek 30. září oznámil ministerský předseda generál Syrový v pět hodin odpoledne rozhlasem národu tu hroznou zprávu. Zítra se započne s vyklizováním prvního pásma okupovaného území. Do 10. října bude odstoupeno ostatní. „Prožívám nejtěžší chvíle svého života, neboť plním nejbolestnější úkol, nad který lehčí by bylo zemřít.“ Brzy na to následovaly projevy generála Krejčího, ministra Dérera a primátora Prahy Dr. Zenkla. Jejich hlas byl často přerušován slzami a my u amplionu jsme plakali s nimi. Zatínali jsme pěsti hněvem a potupou nad zradou spojenců, pochovávali jsme krásný sen první republiky vroubené horami.


Nakupování zásob - Mobilizace přinesla též sebou zásobovací horečku, neboť lidé mají již své zkušenosti z první světové války. Všechny obchody jsou přeplněny. Kupuje se vše, zvláště cukr, mýdlo, mouka, petrolej, káva a kakao. Také textilie, prádlo, boty a kůže. Shání se též černý papír na zatemnění oken a když nestačí, kupuje se alespoň obyčejný balící papír. Doplňují se též domácí lékárničky.


Zatemňování oken - Všechny okna jsou večer zatemněna. Auta mají reflektory modře zamalovány. Vše bylo připraveno na válku a přece k ní nedošlo. Všichni spojenci nás opustili. Zůstali jsme na konec sami a dlouho jsme o tom hovořili, jestli-by pro nás nebývalo lépe jít hájit naše pohraničí se zbraní v ruce.


Vyklizování pohraničí - Dne 1. října počalo se s vyklízením prvního pásma postoupeného území. Má býti provedeno v pěti etapách do 10. října. Každé z těchto pásem zabíhalo stále hlouběji do naší české země, neboť nakonec Němci brali vše – nač měli chuť, neboť jim v tom vlastně nikdo nebránil. Zabrali Hylváty, zabrali i topírnu na dráze v České Třebové, takže po dráze nejezdily žádné vlaky. Jen někdy přijela prázdná lokomotiva od České Třebové ku strážnímu domku u Rybkových (čp.28) a za chvíli zase jela zpět. Do Ústí nad Orlicí se jezdilo denně přes Řetovou autobusem.

Obrazek


Odstoupení prezidenta - Ve středu dne 5. října odstoupil ze svého úřadu prezident republiky Dr. Edvard Beneš. Večer pak pronesl v rozhlase svou řeč na rozloučenou. Ve svém projevu praví : „Oběti jež od nás byly tak důrazně žádány jsou neúměrné a jsou nespravedlivé. Věřím ve věčnou sílu a pevnost našeho národa, v jeho vytrvalost a hlavně v jeho víru v ideály lidskosti, práva a spravedlnosti za něž tolikrát trpěl a s nimi vždy znovu zvítězil.“


Odlet prezidenta - Po několikadenním pobytu v Sezimově Ústí odletěl Dr. Edvard Beneš dne 22. října se svojí chotí Hanou do Anglie.


28. říjen - 28. říjen byl dle nařízení vlády všedním dnem. Pracovalo se, ve školách se učilo, ale na domech i přesto vlály naše prapory.


Měření hranic - Dne 24. listopadu měřeny hranice kolem Hácova lesa ke Třem mostům a na druhé straně ku Knapovi a ku Skuhrovu, zabrány všechny lesy, až k České Třebové. Dne 27. listopadu odjela státní policie a zůstala zde pouze finanční stráž.


Úraz - Dne 28. listopadu byla těžce zraněna pádem z patra na humno paní Marie Kovářová z Rychty. Tímto pádem utrpěla zranění páteře, takže jest trvale upoutána na lůžko.

Obrazek


Volba prezidenta - Dne 30. listopadu sešlo se Národní shromáždění a provedlo volbu nového prezidenta. Zvolen JUDr. Emil Hácha, dosavadní prezident Nejvyššího správního soudu. Nikdo z nás jej nezná a také se nás na souhlas s jeho volbou nikdo neptal.


Politické strany - Koncem listopadu bylo též rozhodnuto, že budou jen dvě politické strany, a to Strana národní jednoty, již tvořili agrárníci, živnostníci, lidovci a národní socialisté. Druhá byla Strana práce. Do níž vstoupili sociální demokraté, komunisté a někteří dělníci z národně socialistické strany. I u nás byly obě strany založeny. Zz členů Strany práce byli později gestapem souzeni a popraveni : Josef Kovář – předseda, Láďa Slezák ml. – jednatel, Vaňous Jan – pokladník a Pešorna Alois. Schůze Strany práce se konaly v „Rychtě“.


Volba nové vlády - Po volbě JUDr. Háchy prezidentem republiky odstoupila vláda generála Syrového a zvolena nová. V jejím čele stojí předseda Národní jednoty, dřívější agrární předák Rudolf Beran. Slováci mají ve vládě Karla Sirota, luďáka, který byl vždy odpůrcem Čechů, jest zástupcem předsedy vlády. Ministrem zahraničí je Dr. Chvalkovský, ministrem školství Dr. Kapras. Předsedou autonomní vlády Slovenska je Dr. Josef Tiso. Uznáváme tuto vládu jako nouzovou, neboť nějakou vládu musíme mít.


Stěhování ze Sudet - Naše vesnice je přeplněna uprchlíky ze Sudet a ze Slovenska, takže máme přes 1.500 obyvatel. Jest to nejvyšší počet, jakého kdy naše obec dosáhla.


Výzdoba školy - Již koncem listopadu vyšlo vládní nařízení, že výzdobu ve škole má tvořit střední státní znak a kříž s ukřižovaným. Počátkem prosince vyšel výnos nařízení okresního školního výboru ohledně odstranění obrazů obou prezidentů, respektive Masaryka a Beneše, a uložit je v archivu školy.


Denně jsou nějaké změny, ale život jde dál a je třeba se starat o práci a výdělek, neboť člověk musí dále žít.


Činnost divadelní - Přesto, že rok 1938 byl pro nás rokem Smutných událostí, sehráno bylo u nás sedm divadelních představení : v předvečer narozenin T. G. Masaryka byla dne 6. března sehrána hra „Kota 410“, režie Prokop Fajt. Dne 17. dubna sehrána veselohra „Ta naše Máňa“, za režie Fandy Rybkové. 1. května sehrána opět veselohra „Bouřliváci naší vesnice“, režie Prokop Fajt. Dne 5. června divadelní veselohra „Hotel zázračná voda“, režie Fajt Václav. Dne 27. července hrána veselohra „Náš Náci pro legraci“, režie Rybka Václav. Dne 18. září sehrána hra „Láska je problém ožehavý“, režie Fanda Rybková. Na vánoční svátky sehrána hra „Bílá myška“, režie Ladislav Slezák.

.

Hospodaření místní Kampeličky za rok 1938 si můžete stáhnout zde (pdf formát)