Již počátkem osmnáctého století bylo v naší obci prosté hasičské nářadí sestávající z velké džberové stříkačky - s jistým počtem požárních košů na nošení vody. Džber stříkačky měl tvar velké díže, do níž se vešly nejméně dva hektolitry vody. Stříkačky a koše byly umístěny na Rychtě, kde byly též pod dlouhou střechou zavěšeny velké požární žebříky a trhací háky.

Velkým průkopníkem hasičstva v naší obci byl zdejší učitel -pozdější řídící, Jan Hubálek.  Hubálek v naší obci působil v 18. století plných 47 roků. V obsluze stříkačky vycvičil hlavně hochy a dívky od 12 do 14 roků. Cvičení se konalo za jeho řízení několikrát za léto. Obdobná hasičská cvičení se těšila velké oblibě nejen mezi mládeží. V stanovený den byla dopoledne džberové stříkačka s požárními koši dopravena k místní škole. Tam byla žáky vyčištěna, namazána a důkladně prolita vodou, aby seschlé kožené kroužky na pístech náležitě těsnily. Odpoledne po vyučování bylo zahájeno hasičské cvičení. Stříkačka byla postavena ke školní stodole a od ní se utvořily dvě řady žákyň k vodní nádrži, vzdálené od školní budovy asi na 50 kroků. Do druhé řady byli postaveni kluci s nádobami a požárními koši, aby dodávali vodu z vodní nádrže do stříkačky. Další řadu tvořily opět dívky, aby prázdné nádoby vracely zpět k vodnímu zřídlu. K čerpacím žerdím džberové stříkačky bylo postaveno několik silnějších chlapců a k proudnici pak zpravidla nějaký zodpovědnější jedinec. Následně Jan Hubálek osvětlil dopodrobna všechny úkony, ke kterým mělo dojít, a seznámil mládež s nejnutnějšími povely. Několikrát se opakoval nástup ke stříkačce. Stříkačka byla naplněna vodou a z proudnice brzy vytryskl pramen na střechu školní stodoly. Délka proudu činila asi 15-17 m. Poté, co se na všech pozicích vyměnila všechna školní dítka, byla voda ze stříkačky vyčerpána - a stříkačka dopravena k jednomu ze sousedních domů. Na povel byly opět u stříkačky seřazeny řady a cvičení se opakovalo. Po cvičení bylo hasičské náčiní důkladně vyčištěno a uloženo na obvyklé místo.

Po odchodu pana Hubálka zde coby řídící učitel působil pan František Velínský a učitelé Václav Vosyka a Josef Klofanda. Výše uvedení byli velkými příznivci hasičské myšlenky a stali se vedoucími činiteli v nově založeném hasičskému sboru v naší obci.  Již dlouho před tím se v naší obci objevovaly návrhy na založení místního hasičského sboru a opatřit jemu náležité technické vybavení. Obec však byla v tu dobu zadlužená.  Umořoval se dluh, který vzniknul výstavbou nové školní budovy (1869 – 1870). Teprve v roce 1885 se podařilo obecnímu zastupitelstvu splatit poslední splátku ve výši 50 zlatých a snížit úroky z úvěru z 18% na 13%. Dosavadní částku 50 zlatých, kterou odváděla obec na umoření „školního“ dluhu, se pak zastupitelstvo zavázalo odvádět pro potřeby místního hasičského spolku, kterému tak v jeho avizovaném vzniku již nestálo nic v cestě.

Urychlení vývoje v činnosti místního hasičstva si nakonec vyžádal samotný atribut této činnosti. Oheň. Ten v naší obci zařádil hned třikrát v tomto období. V noci z 3. na 4. června 1885 hořelo v čp. 119 (pí. Anna Rybková), 10. června 1885 hořelo v čp. 198 (pí. Pavlína Teplá) a do třetice pak červený kohout zakokrhal v čp. 28 (p. Václav Rybka). Poslední dva požáry se udály v jeden den.

U pana Václava Rybky došlo toho dne k velké tragédii. Ačkoliv bylo vyvinuto nadlidské úsilí a rodina pan Rybky byla zachráněna, veškeré zvířectvo uhořelo /koně, dobytek, ovce, králíci, slepice/. Tento smutný případ byl poslední kapkou pro obecní administrativu. Musí se začít jednat. Hned 11. června 1885 svolává starosta obce pan Josef Kovář (čp. 31) schůzi obecního zastupitelstva. Zastupitelstvo se rozhodlo svolat valnou hromadu všech občanů na 21. června 1885. Řídící učitel František Velínský slíbil, že zřízení a zacvičení sboru si pod patronaci vezme učitelský sbor. A tak onoho prvního letního dne spatřil světlo světa místní Sbor dobrovolných hasičů Dlouhá Třebová. Při založení čítal sbor 49 činných členů, 2 zakládající a 8 přispívajících. Bylo rozhodnuto o zakoupení výstroje pro 40 mužů, dvoukolové stříkačky, která byla do obce přivezena ve čtvrtek 20. srpna 1885. V neděli 23. srpna 1885 vyšel náš sbor v plné zbroji pod most mezi čp. 82 a čp. 115, kde probíhala zkouška nového hasičského inventáře, respektive stříkačky (tlak vzduchu kotle, množství litrů, které stroj vydá - přijme - v jedné minutě). Ze znalců, kteří se zkoušky účastnili, jmenujme např. pana Josefa Hubálka – velitele SDH v České Třebové, významného průkopníka českého hasičstva, který je rodákem z naší obce. Zkouška skončila uspokojivě a řediteli továrny, kde produkt vznikl a který se zkoušky také účastnil, byla na místě vyplacena částka 800 zl. Zbývající částku ve výši 283 zl. a 53 krejcarů pak místní sbor odeslal 8. září 1885. Úspěšná zkouška stříkačky pak byla náležitě oslavena v hostinci u pana Jana Vychánka (čp. 157), kde se zábava protáhla hluboko do ranních hodin.

Stříkačka tedy byla, ale bylo nutné pomýšlet na zbudování vlastního zázemí pro nový spolek. Velitel sboru Vosyka se obrací na zastupitelstvo obce ve věci výstavby potřebných prostor, které by sloužily zdejšímu spolku. Obecní úřad shledal tuto žádost jako opodstatněnou. Jako vhodný pozemek pro výstavbu zbrojnice je vybrána lokalita mezi kostelními základy a domem čp. 160, kde tehdy žil se svou rodinou pan Antonín Kovář. Tedy prostor, kde stojí i současná hasičská zbrojnice. K zahájení výstavby první provizorní "zbrojnice" se přistoupilo v roce 1886, tedy rok po založení sboru v naší obci.

Rok 1886 je pro náš sbor významný ještě z jednoho hlediska. Toho roku se u nás koná první veřejné cvičení za účasti sborů z Ústí nad Orlicí, České Třebové, Řetové, na které navázal vydařený taneční věneček v hostinci u pana Františka Weinlicha. Nový sbor začal záhy promlouvat i do spolkového života v obci. 23. ledna 1887 pořádal svůj první hasičský ples v hostinci u pana J. Vychánka (čp. 157).

.

Následující události uvádím formou výčtu:

.

10. června 1887 – účast hasičů na procesí k soše sv. Prokopa

13. července 1887 – požár chalupy čp. 24

11. září 1887 – veřejné cvičení u čp. 75, jemuž předcházelo školení u hasičské zbrojnice

1. září 1888 – velitel Vosyka se účastní župního sjezdu v Dašicích

10. září 1888 – Václav Vosyka, Antonín Pirkl, Václav Hác, Václav Morkes a další se za místní sbor účastní slavnostního přivítání císaře Františka Josefa I. v Litomyšli při jeho návštěvě našeho regionu

1889 – sbor má 52 členů, v tomto roce konal 13 cvičení, z nichž jedno bylo veřejné

12. ledna 1890 – zdejší hasiči provádějí preventivní dozor při prvním doloženém divadelním představení v naší obci (dozor mají Kovář František – čp. 57 a Němeček František)

24. dubna 1890 – náš sbor zasahuje v Hylvátech, tamní majitel nemovitosti svoji chalupu podpálil v sebevražedném úmyslu

5. září 1890 – další zásah našich hasičů mimo obec, tentokrát zasahují při požáru dvora na Parníku

3. května 1893 – z funkce velitele odchází Václav Vosyka, první velitel SDH v naší obci

1898 – hasiči se významně podílejí na velkolepé slavnosti u příležitosti 100. výročí od narození "otce národa“ Františka Palackého a 40 let od zrušení roboty. Pompézní oslava, kde nechyběly alegorické vozy, krojovaná děvčata, hudební vložky, neměla v naší obci do té doby pamětníka. Průvodu se účastnily i hasiči v plné zbroji a vše vyvrcholilo při zahradní slavnosti s taneční veselicí na zahradě pana Englberta Kováře. Z hostů se této slávy účastnil mimo jiné tehdejší starosta města Ústí nad Orlicí pan Vicena a další významní hosté z regionální úrovně.

1899 – pořízena nová stříkačka. Výbor čítá 1 čestného člena, 7 zakládajících a 2 přispívající, 9 lezců atd. Z výzbroje pak sbor vlastní jednu dvoukolovou a jednu čtyřkolovou stříkačku, jednu ručnici, jeden vůz na hadice, žebříky – dva opěrací , dva hákové a čtyři střešní. Dva bourací háky, devadesát košů, dvě svítilny, čtyři pochodně, čtyři plácačky, jednu zbrojnici, jedno loziště. Kdybychom chtěli vyčíslit hodnotu inventáře v tehdejší cenové relaci, dostaneme se k částce – 4.416,- korun.

1902 – náš sbor zasahuje u pěti požárů, z toho dva vypukly na katastru naší obce

1906 – sbor má 57 členů, konal jednu výroční a pět odborových schůzí

20. července 1913 – hasiči pořádají vycházku k tzv. Habigerově Hůře, valná účast občanstva

6. září 1914 – pověřeni tři členové SDH, aby na zdejší železniční zastávce asistovali u obvazování zraněných vojínů

30. srpna 1918 – pohřeb J. B. Hubálka, významného hasičského a osvětového pracovníka a průkopníka, rodáka z Dlouhé Třebové, který působil a zemřel v České Třebové, valná účast i našich hasičů

26. září 1918 – vypukl požár v čp. 9 (pan František Rybka). Bylo zachváceno celé stavení. Veškerá úroda i hospodářské stroje shořely. Díky úsilí našich hasičů byla zachráněna obytná světnice, ačkoliv je zde strop ze dřeva. Na pomoc přijel i lhotecký sbor, jejich pomoc však už nebyla potřeba. V jednu dobu se v bezprostředním ohrožení ocitly i domy čp. 198, čp. 5, čp. 154 a čp. 10. Naštěstí bylo bezvětří a oheň se tak nerozšířil.

20. září 1924 – SDH Dlouhá Třebová pořádá vinobraní

15. – 16. června 1924 – hrozba povodní, když povážlivě stoupla hladina řeky Třebovky, místní sbor byl okamžitě uveden do stavu pohotovosti, k žádným dramatickým událostem však nedošlo. Jinak tomu bylo už v letech 1958, 1965, 1997 a naposledy v roce 2006, kdy však už nebyla situace tak kritická jako v letech předcházejících.

Naši hasiči však pomáhali i mimo náš region, za zmínku stojí jejich angažovanost při likvidaci následků katastrofických povodní v srpnu 2002 v jižních Čechách. V tyto okamžiky náš sbor obstál - na výbornou, nad čímž by se jistě „otcové zakladatelé“ dmuli oprávněnou pýchou.

1937 – pekařský učeň ze Slovenska, který v naší obci pracoval u pana Šindelky, úmyslně založil požár v protilehlém stavení čp. 17 (Špaisovi), na místě zasahoval náš sbor

1938 – požár v domě pana Jana Šindelky (čp. 230), vznikl od otevřených komínových dvířek, zásah našeho sboru trval hodinu a půl

23. dubna 1940 – již několikátý požár lesa. Tentokrát byl postižen les pana Františka Kováře (čp. 76). Lesní požáry byly v tomto období časté, způsoboval to fakt, že v blízkosti lesa je žel. trať a požáry vznikaly z jisker od okolo projíždějících vlaků.

20. července 1942 – nařízeny žňové protipožární hlídky, členové sboru mají pohotovost ve zbrojnici vždy do čtvrté hodiny ranní. Toho roku také vstoupil v platnost předpis české zemské hasičské jednoty ohledně nového hasičského pozdravu zdviženou pravicí. Ze strany našich hasičů nebylo toto nařízení dodržováno a bylo shazováno recesní průpovídkou „takhle vysoko skáče náš pes“.

1943 – místní hasičský sbor intervenuje za své členy, aby nemuseli odcházet na nucené práce do Říše. Argumentuje se přitom tím, že vybraní jedinci zde musí zůstat, aby byla zajištěna plná akceschopnost v případě zásahů.  Zachráněni tak byli Jasanský Antonín, Štěpánek František, Rybka František, Rybka Jaroslav, Kovář Alois a Mikeš Jan.

22. října 1950 – od 9.00 dopoledne pořádal místní hasičský sbor v hostinci u Vaňků slavnostní schůzi, kam byli pozváni občané z naší obce, jakož i mládež, která byla vyzvána ke vstupu do hasičských řad. Mladí hasiči pak složili slib do rukou velitele a starosty sboru.

1. dubna 1952 – darovali místní hasiči starší ruční stříkačku do obce Svírník na Slovensku.

1953 – započalo se s přístavbou hasičské zbrojnice, byla přistavěna místnost pro konání schůzí a zároveň zřízen byt pro zbrojníka.

Sbor dobrovolných hasičů kromě nejrůznějších záchranných i preventivních zásahů, cvičení, promlouval stále více a více do společenského života v naší obci. V minulosti jeho členové sehráli nejedno divadelní představení, uspořádali nespočet plesů, vycházek a tanečních zábav. Ve své době pořádali i veselé Silvestrovské večery na ukončení roku, naopak dodnes se zachovala tradice konání Staročeské pouti na starém hřišti. Stali se nedílnou součástí života v Dlouhé Třebové, bez nichž se málokterá akce obejde. Když v roce 2005 oslavil místní sbor pompézně své 120. výročí, davy návštěvníků od nás, ale i odjinud, byly nejlepším důkazem úcty a vážnosti, které se tento spolek těší a v dohledné budoucnosti těšit bude. Rovněž v prestižních Výročních cenách obce Dlouhá Třebová obsazují přední místa, podvakrát dokonce pozici nejvyšší.

.

Seznam starostů (předsedů) Sboru dobrovolných hasičů:

1933                Jan Kovář (čp. 172)

1933 – 1936    Jan Balcar (čp. 29)

1936 – 1945    Jindřich Kapoun (čp. 84)

1945 – 1948    Jan Jiroušek 

1948 – 1952    Rudolf Sýkora 

1952 – 1953    Josef Mlejnek 

1953 – 1956    Karel Vaněk 

1956 – 1957    Antonín Jasanský 

1957 – 1959    Rudolf Rybka 

1959 – 1960    Jan Pirkl 

1960 – 1964    Karel Vaněk 

1964 – 1967    Jan Pirkl 

1967 – 1972    Ladislav Lamplot,st. 

1972 – 1974    Josef Malina 

1974 – 1980    Emil Cejnar 

1980 – 1985    Jiří Pirkl 

1985 – 1991    Luděk Skála 

1991 – 1993    Jiří Pirkl 

1993 – 2007    Emil Cejnar 

2007 -             Jindřich Novotný 

.

Seznam velitelů SDH Dlouhá Třebová:

1885 – 1893    Václav Vosyka (čp. 199)

1893 – 1905    František Kovář (čp. 32)

1905                Václav Hác (čp. 20)

1905 – 1912    František Kovář, ml. (čp. 32)

1912 – 1919    František Jiroušek (čp. 142)

1919 – 1924    František Šmíd (čp. 64)

1924 – 1933    Jan Kovář (čp. 172)

1933 – 1937    Jan Jiroušek (čp. 31)

1937 – 1945    Jan Mikeš (čp. 164)

1945 – 1948    Josef Kovář 

1948 – 1961    František Štěpánek 

1961 – 1964    Jan Pirkl 

1964 – 1966    Rudolf Broulík 

1966                Josef Malina 

1966 – 1972    Pavel Kavka 

1972 – 1973    Jiří Pirkl 

1973 – 1974    Rudolf Broulík 

1974 – 1977    Ladislav Lamplot, ml. 

1977 – 1982    Miloš Kašpar 

1982 – 1993    Jiří Kašpar 

1993 – 1998    Miloš Kašpar 

1998 -             Miroslav Lang 

.