Jdi na obsah Jdi na menu

Historie místního školství

Školství

ObrazekPřed rokem 1774 nebylo v obci zvláštní školy, ani zvláštního učitele. Snad některý soused, který čísti a psáti uměl, z vlastního popudu - nebo na žádost některých rodičů - několik málo vyvolených dítek bohatších rodičů ve své domácí světnici vyučoval. Tu ovšem nebylo lavic, jako v dnešních školách, děti seděly kolem stolu, odříkávaly a psaly, co zatím učitel a ostatní domácí v téže světnici své domácí práce (např. předení lnu) vykonávali.

Kdo a ve kterém stavení takto vyučoval, není možné vypátrati. Ale o tom, že v obci někdo vyučoval, svědčí listina z roku 1789, na které se vlastnoručně podepsali sousedé Josef Schutz, Joh. Jos. Czerny, Jozef Rybka a Wenzl Feyth, konšel Jan Czeynar (Cejnar) udělal tři křížky. Listina se zachovala v opise. Z opisu je vidět, že se sousedé museli na originále podepsat sami a že tehdy již uměli psáti.

Toto dobrovolné a primitivní vyučování přestalo po roce 1775, v kterémžto roce /za spoluvlády Marie Terezie a císaře Josefa II./ nařízena byla povinná návštěva školy. Brzy po tomto roce byla zřízena v Dlouhé Třebové první škola jednotřídní - filiální, do které chodily i děti ze Lhotky. Že chodily děti ze Lhotky do školy v Dlouhé Třebové, připomíná se v listině shora vzpomenuté, z roku 1789.

Prvním řádným učitelem zde byl Václav Veith a učil v rychtě. Jeho otec byl ve zdejším dvoře šafářem, byl Němec a pocházel z Německých Libchav u Ústí nad Orlicí. Jeho syn Václav byl také Němec a obstojně česky se naučil teprve jako starší. Protože uměl latinsky, usuzujeme, že chodil do latinských škol a byl studovaný. To ostatně potvrdil v roce 1895 i jeho vnuk Alois Fajt - čp.134 , tehdy 67 roků stár.

Václav byl vyhledávaným obecním písařem - a to nejen zde, ale i v okolních obcích. Chodíval často i do vzdálenějších obcí - psáti důležitější obecní listiny, poslední vůle, svatební smlouvy atp. Kromě učení a prací písařských provozoval Weith řemeslo krejčovské, uměl dělat pěkné hrábě, vázal pěkně a pevně knihy . Byl také dovedným malířem. Manželka jeho - Anna, rodem Štanclová, pocházela ze statku čp. 109.

 

Na lomenici své chalupy (čp. 134) napsal učitel Weith německy dne 22. 6., že stavení to v roce 1793 vystavěl. A v této své vlastní chalupě Veith učil. V roce 1822 přestal vyučovati a živil se krejčovinou. Veith zemřel 26. června 1829.

Obrazek Veithovým nástupcem se stal 11. března 1822  Josef Schaar, Němec z Moravanky u Dašic. Před tím byl učitelem v Čermné u Lanškrouna. Při jeho příchodu neměla dosud obec své vlastní školy, proto vyučoval ve staré dřevěné rychtě (čp.47), která v roce 1874 vyhořela. V roce 1822 vystavěla obec školu čp. 155 a v té tedy jako první vyučoval učitel Schaar Josef - a to až do 3. června 1839. V témže roce se Schaar oženil. Druhou chotí pana učitele se stala Tekla Stránská (čp.130). Vedle učitelství provozoval Josef Schaar lnářský a plátenický obchod. Se zbožím tím daleko široko na prodej jezdil. Počase přestal učit a věnoval se zcela obchodu. 6. listopadu 1829 přijal Josef Schaar za pomocníka, respektive svého zástupce Jana Hubálka z Nekoře u Žamberka. Ten zastupoval Schaara v učení deset let. Dne 3. června 1839 se vzdal Josef Schaar - jsa příliš obchodem zaměstnán, učitelství. Josef Schaar zemřel dne 27. prosince 1857. Měl dva syny - Josefa a Františka. František odjel do USA, Josef provozoval plátenický obchod dále. V roce 1895 byl zvolen za starostu obce a byl jím devět roků. Ten se počal podepisovati pravopisem českým- Josef Šár.

Když se Josef Schaar učitelství vzdal, ustanovil zdejší rychtář Pavel Štancl (čp.109) s konšely a se schválením faráře Ant. Altenhofa z České Třebové - dosavadního učitelského pomocníka Jana Hubálka za samostatného učitele. Působil zde jako řídící učitel až do své smrti dne 9. srpna 1877. Ve školním roce 1862/3 bylo školou povinných dítek již 140. Proto úřady naléhaly na obec, aby postavila novou dvoutřídní školu, což se stalo v letech 1869/1870. Stavbu provedl Josef Wulc, stavitel z České Třebové za 7 399 zl. 65 kr. Počalo se v ní učiti dne 16. září 1870 a vyučuje se v ní podnes.
Obrazek Od doby ředitelování Jana Hubálka doznala budova jako taková řady změn v důsledku stavebních úprav, ale přesto 16. září 1870 zahájila svoji činnost školní budova, která svému účelu slouží dodnes. Stará školní budova čp. 155 byla prodána ve veřejné dražbě 31. 12. 1870 Antonínu Bělinovi za 900 zl. I přesto se zde nadále vyučovalo. Brzy po dostavění nové školy čp. 199 se totiž ukázalo, že jest malá. Říšským zákonem ze dne 14. 5. 1869 bylo určeno pro každou třídu 80 dítek a zde jich bylo na 250. Proto obec pro III. třídu najala místnost ve staré prodané škole. V té se opět počalo vyučovati dne 15. října 1879 .

Od 1. září 1877 do 7. října 1890 byl zde řídícím učitelem František Velínský, rodem z Dašic. Po celý čas svého působení zde byl předsedou Spolku pro vystavění kostela.

Od 7. října 1890 byl zde řídícím učitelem Jan Hýbl, syn rolníka Hýbla (čp.32) ze Lhotky. Hýbl se angažoval i mimo školu. Za všechny aktivity uveďme, že byl prvním obecním kronikářem Dlouhé Třebové. Za Hýblova dlouhého působení přistavěla obec ke stávající škole křídlo k silnici o dvou třídách. Počínaje školním rokem 1904 /1905 byla zdejší škola rozšířena na 4 třídy.

V důsledku pozdějšího rozšíření o pátou třídu byla jedna třída umístěna i v domě čp. 217. Dříve zde s rodinou žil Josef Žalman, někdejší knížecí hajný, spisovatel, publicista. V podnájmu zde také býval železničář Jindra Jasanský s rodinou, který přišel o život na sklonku 2. světové války při jednom z náletů. Po roce 1946 zde žil pan Bedřich Špatenka s chotí Boženou, jejichž potomci tu žijí dodnes.

Obrazek Jan Hýbl zde přestal vyučovati v květnu 1910 a nahradil jej řídící učitel Náhlík (1910 - 1925). Pak následovali páni Hron, Kolomý, Tobiška, Šmejdíř, Dobrovský, Brůžek, Coufal, Beran, Bělka, Fišer, Rohlena, který z naší obce odchází v roce 1981.
A nastupuje dynastie žen : 1981 - 1988 (osobní údaj), 1988 - 1994 (osobní údaj), 1994 - 2003 Eva Mikulecká.

Jak už bylo řečeno výše - školní budova prošla mnohokráte stavebními úpravami. Za ředitelování pana Bělky probíhala v letech 1959 - 61 rozsáhlá stavební činnost, která přinesla zbudování dalších dvou tříd a kompletní výměnu oken. Další rozsáhlé úpravy proběhly v 90. letech minulého století, kdy byla kompletně vyměněna střecha, byly opraveny podlahy, vyměněna okna a škola rozšířena o další místnosti.

 

 

Od roku 1947 funguje v budově školy také Mateřská škola pro děti od 3 - 6 let. Dlouholetými ředitelkami MŠ byly paní Jaroslava Rybková a (osobní údaj). V současnosti spadá správa a řízení MŠ do kompetence ředitelky ZŠ.