Jdi na obsah Jdi na menu

Dvě neznámé písemné zprávy o zaniklé tvrzi v Dlouhé Třebové

Štěpán Gilar

ObrazekDlouhotřebovské tvrziště, popisované již v monumentálním díle Augusta Sedláčka1), či nejnověji v práci Františka Musila2), zůstávalo doposud lokalitou se značně nejasnými osudy. Zřetelné (a dosud stále patrné) fortifikační prvky lokality ukazovaly, že interpretace tvrziště jako zbytků jiného zaniklého objektu není možná. Písemné zprávy o tom, že by se zde nacházela tvrz či sídlo drobného šlechtice však doposud chyběly. Díky dlouholeté zkušenosti uvažoval Sedláček o dvou možnostech využití zdejší tvrze - buď sloužila klášteru zbraslavskému nebo biskupu litomyšlskému k ochraně okolí vzdálenějšího od hradu Lanšperka, anebo se jednalo o sídlo biskupova mana či nápravníka3). O přibližné době zániku tvrze se Sedláček ani Musil nezmiňují.

O osudech dlouhotřebovské tvrze nám však napovídají dvě dosud neznámé písemné zprávy. První z nich je pouhou zmínkou v datační formuli biskupské listiny z 1. srpna 1381, kterou litomyšlský biskup Jan III. Soběslav potvrdil řetovskému rychtáři starší listinu, vydanou na tamní rychtu jeho předchůdcem biskupem Albertem ze Šternberka. V závěrečné pasáži listiny Jana III. Soběslava se pak uvádí "datum na tvrzi naší třebovské...", přičemž tuto zmínku můžeme zcela jednoznačně ztotožnit s objektem v Dlouhé Třebové. Na závadu není ani forma datování našeho pramene, kdy jde o podání "z třetí ruky". Text původní listiny, respektive její překlad do češtiny, je totiž jako inzert obsažen ve vidimusu orlickoústecké městské rady z roku 15884). I ten však známe jen z pozdějšího opisu z třicátých let 17. století5). Po roce 1381 další zmínky o tvrzi na dlouhou dobu postrádáme, a to především tam, kde bychom je čekali - v deskách zemských6).

Podobného charakteru, tj. součástí datace písemnosti, je i druhá zpráva oObrazek dlouhotřebovské tvrzi. V roce 1561 odeslal Vratislavovi z Pernštejna Heřman starší Bohdanecký z Hodkova list, který obsahuje závěrečné "datum na Dlouhé Třebové, pátek před sv. Martinem" (7. listopadu)7). Podobně jako jeho podpis s predikátem ("Heřman Bohdanecký z Hodkova a na Dlouhé Třebové") zřetelně ukazují na to, že v této době nalezla zdejší tvrz svého obyvatele.

Heřman starší Bohdanecký z Hodkova, syn někdejšího majitele lanšperského panství Petra Bohdaneckého (+1549) a Kateřiny Kordulové ze Sloupna, sídlil na zdejší tvrzi snad od padesátých let 16. století. Ve své závěti sice Petr odkázal lanšperský statek rovným dílem všem svým synům - Petrovi, Heřmanovi staršímu, Jindřichovi, Kryštofovi, Albrechtovi, Šraňkovi a Oldřichovi, spravoval jej však na místě bratří třetí syn Jindřich8). Zatímco nejstaršímu Petrovi skýtal sňatek s Kordanií Kordulou výhled na bohaté gendorfovské dědictví, druhorozený Heřman starší se zřejmě usadil na nevyužívané dlouhotřebovské tvrzi na lanšperském statku9). Po Jindřichově smrti přinutily nepříznivé finanční okolnosti dědice - tj. Jindřichovu vdovu Elišku z Ronova, poručnici sirotků Šťastného (Felixe) a Důbry, a Heřmana staršího na místě Šraňka a Oldřicha, lanšperský statek prodat Vratislavovi z Pernštejna10). I po prodeji setrval zřejmě Heřman na tvrzi i nadále. Avšak nijak nadlouho - již následujícího léta Heřman starší Bohdanecký zemřel11). Tak zdejší tvrz po epizodickém fungování jako šlechtické sídlo opět osiřela. V druhé polovině 17. století pak zřejmě posloužila jako stavební materiál k opodál zřizovanému vrchnostenskému dvoru.

1) A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II., Praha 1883, s. 116.
2) F. Musil, Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí, Ústí nad Orlicí 1995, s. 23.
3) A. Sedláček, cit. dílo.
4) Datace z vidimusu z roku 1588 ("v pátek před sv. Janem Křtitelem") umožňuje dvojí výklad. Buď jde o 21. červen (podle juliánského kalendáře), nebo o 17. červen (podle gregoriánské kalendáře). V gregoriánském kalendáři připadá v roce 1588 svátek Jana Křtitele na 24. června.
5) Státní oblastní archiv Zámrsk, fond Vs Lanškroun, inv. č. 140, kart. č. 1. fol. 124.
6) Své osudy sdílela Dlouhá Třebová nerozlučně s lanšperským panstvím, ale v deskových vkladech prodejů panství jakoukoliv zmínku o zdejší tvrzi nenalézáme.
7) Státní oblastní archiv Litoměřice, (dále jen SOA Litoměřice) pobočka Žitenice, fond Lobkovicové roudničtí, rodinný archiv (dále jen LRRA), sign. B - 144, fol. 104 - 105.
8) A. Sedláček, cit. dílo, s. 104 mylně uvádí, že se dědictví ujal Jindřich pouze na místě nezletilých Kryštofa, Albrechta, Šraňka a Oldřicha.
9) Podobně - po krachu nároků na žacléřské dědictví po Krištofovi z Gendorfu - byl roku 1564 nucen usadit se v jedné ze vsi náležejících k žacléřskému panství Heřmanův starší bratr Petr Bohdanecký. Srov. Š. Gilar, Vznik tvrze a panství Křenov, in: Ročenka Státního okresního archivu v Trutnově 1998, Trutnov 1999, s. 113 - 121.
10) Státní ústřední archiv Praha, fond Desky zemské větší 56, J 4-6'. Trhová smlouva, uzavřená ve Vysokém Mýtě 24. ledna 1564, byla vložena téhož roku do desek zemských.
11) SOA Litoměřice, LRRA, sign. B - 199, fol. 3 a 4. Již 27. září 1565 vyčísluje hejtman panství Adam Bukovský z Hustířan Vratislavovi z Pernštejna dluhy po nebožtíkovi Heřmanu Bohdaneckému.

Obrázky z obecního archivu Dlouhé Třebové - prostor bývalého tvrziště na počárku 20. století.