Byla již v předu řeč, že oboje zboží koupil v roce 1558 rytíř Adam starší Herzan z Harasova. Ten utužil a vymyslel nové roboty. Mlýny téměř všecky jednak skoupil, jednak pobral. I na krčmáře po vesnicích si vzpomněl, po 6 bílých groších posudného (z každého sudu) jim uloživ. Skonal na jaře roku 1619. Té doby náleželo k panství lanšperskému 30 vesnic, mezi nimi se již Parník připomíná.

Po smrti pana Adama vládli jeho statky nevlídně synové jeho Zdeslav, Vilém Jiří a Jan a když poslední dva ještě téhož roku zemřeli, stal se pánem obou panství Zdeslav Herzan z Harasova. A protože toho času poddaní utiskováni byli, pozdvihli se všechny vesnice panství lanšperského a lanškrounského nechtějíce poddanství a člověčenství jemu slíbiti. Zdeslav Herzan obrátil se za tou příčinou ke králi žádaje, aby lid jeho poddaný z moci královské v poslušnost uveden byl. Král Ferdinand II. jmenoval 12 komisarů ze stavu panského a městského, kteří obě strany do Chrudimi na čtvrtek po navštívení Panny Marie pozvali a zde usmířili. Poddaní Zdeslava odprosili a ten opět slíbil úlevu v platech obilnicích i robotách. Také slíbil, že otcem zabrané a nezaplacené mlýny dá šacovati a zaplatiti

Dne 7. července 1622 prodal Zdeslav Herzan z Harasova panství lanškrounské a lanšperské za 183.000 kop míšenských knížeti Karlu I. Liechtensteinu, knížeti opavskému a krnovskému a toho času místodržícímu království Českého. Tak Dlouhá Třebová pod vládu domu Lichtensteinského se dostala, Lichtensteinové zřídili správu obou panství v Lanškrouně a od té doby spojeno oboje panství v jedno – Lanškrounské. Lanšperk byl nejspíš roku 1639 Švédy pobořen.

Prvním činem nového pána bylo, že hned roku 1624 městu Ústí pivo vařiti a víno prodávati zakázal., ač právo to samými českými králi stvrzeno měli.

Karel zemřel 12. února 1627 a panství ujal se nejstarší syn Karel Eusebius. K tomu obrátili se ústečtí a i třebovští s prosbou, by jim otcem vzatá práva navrátil, poukazujíce k tomu, že přijavše opět víru katolickou, zvláštním patentem jeho otcem vydaným všechna privilegia jim zachována býti mají. Ale ničeho nepořídili.

Z toho co tuto uvedeno, lze bezpečně souditi, že i naše obec jako Ústí a Třebová byla evangelická a že opět víru katolickou přijala.

Karel Eusebius zemřel r. 1684 a dědicem tu byl syn Jan Adam Ondřej, jenž byl dobrý hospodář a milovník krásného umění, zejména malířství. Zemřel ve Vídni dne 16. června 1712. Panství tu zdědil Antonín Florián, vnuk Gundakara, bratra Karlova, an Jan Adam Ondřej synů neměl.

Dalšími držiteli panství lanškrounského byli :

• Jan Karel  (1732 – 1748)

• Josef Václav Vavřín (1772 – 1781)

• Alois Josef (1781 – 1805)

• Jan Josef (1805 – 1836)

• Alois Josef (1836 – 1858), jenž vládu statků svých synu svému Janu Marii Františku Placidovi , nynějšímu náčelníku rodu Lichtenštejnského zůstavil.

Alois Josef vystavěl roku 1801 kostel v České Třebové a Jan Josef chrám Páně v Dolní Dobrouči roku 1815.