Jdi na obsah Jdi na menu

Před osmdesáti lety začala okupace českých zemí, výročí si připomíná i kronika obce

15. 3. 2019

deti2.jpg

Sběr železného šrotu  a odpadu školní mládeží byl častým jevem. Na podporu válečného hospodářství se konaly nejrozličnější sbírky. V důsledku nedostatku surovin byly dětem prodlužovány pololetní prázdniny. Tzv. uhelné prázdniny trvaly často i několik týdnů.

 

Dlouhá Třebová: Zmrzačená "Druhá republika", jak se neoficiálně nazývalo Česko-Slovensko po zabrání pohraničí nacistickým Německem, dostala definitivní ránu do vazu březnovou okupací zbytku českých zemí. 14. března 1939 se od společného státu odpojilo Slovensko, které pod patronací Německa vyhlásilo tzv. "Slovenský štát". Následovala ztráta Podkarpatské Rusi a po vynuceném souhlasu s okupací, který 15. března 1939 nad ránem v Berlíně podepsal Emil Hácha, došlo i na české země.

Němci obsadili zemi prakticky bez odporu. Výjimkou byl 3. prapor 8. pěšího pluku v Místku. Zde došlo k ozbrojené konfrontaci. Česká armáda dostala od ministra obrany gen. Jana Syrového rozkaz, aby postupujícím německým vojskům nebyl kladen odpor. Hrdinný odpor však sváděli čeští vojáci v bojích na Podkarpatské Rusi, v nejvýchodnější  výspě někdejší republiky se bránili proti útočícím Maďarům. Ztráty zde činily na čtyřicet mužů.

Emil Hácha se z Berlína do Prahy vrátil 15. března 1939. Den byl sychravý, nevlídný, sněžilo. Lidé byli šokováni novou realitou. Háchův vlak byl na zpáteční cestě z Berlína úmyslně zdržován, aby na Hrad mezitím stihl dorazit Adolf Hitler. Mělo to symbolicky značit budoucí vzájemný poměr sil. Vůdce Adolf Hitler přijme na Pražském hradě státního prezidenta Háchu. Češi se stali hosty ve své vlastní zemi. Hitler na Pražském hradě 16. března 1939 vyhlásil Protektorát Čechy a Morava, který se stane smutnou realitou po následujících šest let.

Bude upraven vzájemný kurz říšské a protektorátní měny, zavedeno lístkové hospodářství, jízda vpravo. Zároveň se roztočí represe vůči českým vlastencům. Deportace do koncentračních táborů, věznění, popravy.

Jak prožívali dlouhotřebováci pomnichovskou realitu a na místní oběti následné okupace vzpomíná kronikář obce Rudolf Rybka. Jeho zápis si můžete stáhnout zde.

 

15. března 1899 došlo k založení pamětní knihy obce. Prvním kronikářem obce se stal řídící učitel Jan Hýbl, který zápisy vedl do roku 1910, kdy z obce odchází. Na dlouhých dvacet se kronika obce ocitla bez kronikáře. V roce 1930 provedl krátký retrospektivní zápis Josef Kolomý, řídící učitel, který však záhy odchází na odpočinek. V letech 1934 - 1963 byl dlouholetým  kronikářem Rudolf Rybka, kterého po jeho smrti nahradil  Jan Broulík. Ten pamětní knihu dovedl  k roku 1976, kdy se obec integrovala se sousedním městem Ústí nad Orlicí. Krátkou retrospektivu provedla v roce 2000  Vlasta Renčínová. Od září 2004 je kronikářem obce Martin Lamplot. Kronice k 120. výročí přejme jen to, aby vždy objektivně, pravdivě a nezkresleně vypovídala o tom, co se v obci událo, o životě nás samotných. O skutcích, které je třeba si upomínat a zachovat pro pokolení budoucí.