Podle dávného Poštovního věstníku byla místní pošta zřízena dnem 20. září 1908. Stalo se tak za administrativy obecního starosty Václava Háce. Založení pošty v Dlouhé Třebové přineslo kromě výhod i nemalé starosti, neboť se muselo vyhledat vhodné umístění úřadovny. K tomuto účelu se zprvu pronajímala jedna místnost v domě Kovářových čp. 161. (Říkalo se jim "U Kovářových ve skladu").

Poštovní agendy přibývalo a umístění ve výše uvedené budově se stalo nevyhovující. Proto se našlo druhé stanoviště v nově dostavěném obecním činžáku - čp. 232. Ale ani tam nezůstala pošta dlouho a po přístavbě Kampeličky na konci 30. let 20. století nachází pošta větší prostory v domě čp. 235, kde se nakonec usídlila až do 30. dubna 2016. Od května letošního roku byla stávající úřadovna pošty nahrazena poštovní přepážkou v rámci objektu obchodního střediska Konzum, kde bude pošta v rámci projektu Partner nově sídlit.

Čas od času se objevily úvahy o zrušení zdejší pobočky pošty. 29. června 1950 se rada Místního národního výboru za předsednictví Jana Skály musela zabývat přípisem Poštovního inspektorátu, sídlem tehdy v Pardubicích, ohledně nedostatečného vytížení zdejší poštovní úřednice, paní Štěpánkové, které do plného úvazku scházely dvě hodiny. Rada MNV se tehdy postavila za ponechání poštovní úřadovny v obci a tím ji zachránila pro budoucí desetiletí.

Poštovních úředníků a úřednic prošlo zdejší poštou za bezmála stoletou historii mnoho desítek. Nikdo už nespočítá těch kilometrů, které byly nachozeny, aby se dobré - ale často i ty špatné zprávy dostaly tam, kam měly.

Zdejší pošta přinášela telegramy, dopisní lístky ještě se známkami ze starého Rakouska. Neúnavně zprostředkovávala písemný kontakt místních rodin s jejich syny, otci, kteří bojovali na frontách 1. světové války. A často místní pošťáci doručili i lístek poslední, který již nepsal ten, od koho byl lístek čekán. Nemohl. Z telegramu, který byl napsán strojeným - úředním - jazykem, se jeho blízcí dozvěděli, že "padl hrdinnou smrtí za císaře a zem".

Co proviantů na přilepšenou někomu odešlo, nebo naopak přišlo díky místní poště? Co otců se dozvědělo o narození svého dítěte z telefonu na místním poštovním úřadě?  A tak bychom mohli pokračovat v nekončícím výčtu zážitků jednotlivých rodin se zdejší poštou. Doba se měnila, ale pošta svou úlohu plnila stále. Za 1. republiky, Protektorátu, po válce i dnes. Nebyla to nikdy snadná práce, a přesto ji řada ze zaměstnanců vykonávala s láskou a úsměvem. Za to těm mnoha generacím poštovních pracovníků, ať Těm, které si pamatujeme z nedávné doby, tak i Těm, kteří již sní svůj věčný sen v rodné zemi, nyní poděkujme. Je to náročná práce, ale potřebná a to i dnes, kdy se díky technologiím komunikace mezi lidmi stále mění a žene dopředu. Dopředu stále tlačí své kolo i poštovní doručovatelé a přinášejí zprávy těm, kteří na ně čekají. Jako dříve, tak i dnes.

Schválně, kolik známek jste mohli nalepit za svůj život Vy? Známka s císařem Františkem Josefem I. pochází z roku 1908, byla vydána u příležitosti 60. výročí nástupu Jeho císařského a královského veličenstva na trůn. Shodou okolností v témže roce byla v naší obci zřízena pošta.

Jediným z prezidentů, který se nikdy na známce neobjevil, byl protektorátní prezident Emil Hácha. (klikněte pro zvětšení)