Obec v letech 1957 – 1960

28. května 1957 – 12. června 1960

Předseda MNV : Kovář Josef (čp. 65), zvolen 28. května 1957

Tajemnice MNV : Jarmila Škodová, Irena Hermanová (od roku 1958)

Členové MNV :

Kovář Josef (čp. 65) – předseda, Stránský Jaroslav (čp.268), Morkes Jan (čp.260), Zoubele Josef (čp.245), Horák Jan (čp.223), Morkes Václav (čp.13), Janko Alois (čp.252), Kouba Bohumil (čp.235), Škodová Jarmila – tajemnice MNV, Vaňková Marie (čp.157), Mikešová Jitka (čp.232), Šilar Miroslav (čp.232), Pirkl Svatoslav (čp.97), Mikeš František (čp.247), Hermanová Irena (čp.287), Junek Karel (čp.241), Vachulka Petr (čp.286), Sychra Antonín (čp.129), Šimek Alois (čp.165), Hlína Bohumil (čp.88).

1. června – v sobotu pořádala místní mládež táborák s harmonikou a zpěvy večer v pískovcovém lomě na dolním konci.

30. června – sehráli žáci z národní školy pěknou dětskou divadelní hru „Slavný mistr Kopřiva“ za režie Františka Štěpánka. Účast 400 osob.

15. září – uspořádal místní Výbor žen „Módní přehlídku“. Večer na ni navázala taneční zábava. Účast 450 osob.

16. listopadu – uspořádaly složky Národní fronty spolu s Osvětovou besedou „Smuteční tryznu“ za zemřelého prezidenta republiky soudruha Antonína Zápotockého ve 20 hodin v hostinci na Rychtě. Účast 240 osob.

23. prosince – měla národní škola pro děti „Přivítání Dědy Mráze“.

1958

28. ledna – ve schůzi rady MNV podán návrh na zřízení čekárny na místní železniční zastávce směr trati Česká Třebová.

V prvé polovině února počalo se s úpravou chalup čp. 71 na odchov malých kuřat. Zároveň započato s adaptací vepřína pro JZD v čp.190.

28. února – uspořádala místní skupina Československého červeného kříže přednášku o tuberkulóze a plícních chorobách. Přednášel primář Dr. Fiala z ústecko-orlické nemocnice.

Přemístění vyvařovny - školní vyvařovna byla přestěhován z dosavadních místností MNV do nově připravených místností v národní škole v bývalém bytě učitelky Marešové.

16. března – konána výroční schůze Osvětové besedy v hostinci u Vaňků. Na pořadu jednání byly zprávy o práci Osvětové besedy v uplynulém roce, dále promítání obrázků chalup naší vesnice v přírodních barvách. Přednášku o starých zmizelých chalupách přednesl kronikář Rybka. Na zahájení a v přestávkách zahrál pěkné pochody hudební kroužek Osvětové besedy. Velká účast občanů svědčí o oblibě těchto výročních schůzí.

2. dubna – přijel z Prahy do Dlouhé Třebové první elektrický vlak, který podnikal zkušební jízdu. Z Kolína měl 40-minutové zpoždění. Od 3. dubna pak začal jezdit pravidelně z Prahy do Dlouhé Třebové. Tuto zprávu přinesl rovněž celostátní rozhlas dne 2. dubna v 19.20. Elektrifikace tratí byla proveden zatím jen pouze do Dlouhé Třebové.

30. dubna – konal se celostátní soupis ovocných stromů a keřů. V naší obci napočteno 1662 jabloní, 544 hrušní, 266 třešní, 56 višní, 5 broskvoví, 11 meruněk, 1358 švestek, 384 slív, 33 vlašských ořechů, 271 keřů angreštu, 449 keřů rybízu a 46 keřů malin.

8. května – uspořádán lampiónový průvod žáků naší národní školy v 19 hodin večer po celé obci za hudby místního rozhlasu. Večer pak ve 20 hodin sehráli žáci národní školy divadelní hru „Dvě Maryčky“.

5. července 1958 – tento den zůstane dlouho naším občanům v živé paměti, neboť tak velkou povodeň nikdo nepamatuje. V roce 1938 byla u nás též velká povodeň, ale letos stoupla voda ještě o 30 cm výš. Celotýdenní prudké deště nasytily půdu vodou, takže v sobotu již tekla voda z polí i lesů. Ve tři hodiny odpoledne byly již plné břehy a na to se spustil ještě prudký liják spojený s průtrží mračen nad lesy směrem ke Knapovi a Skuhrovu. Z těchto lesů přišlo k nám též mnoho vody, nejvíce však v Kojovci a u Tří mostů. Kojovecký potůček, který vytéká ze studánek na louce mezi lesy dlouhotřebovskými a lhoteckými v tak zvaném „Páržlabí“ rozvodnil se v úplně dravou řeku, která vymlela v Kojoveckém údolí tři čtvrtě metru hluboké koryto na metr široké.

Prudký tok vody bral sebou vše co přišlo do cesty. Nejhůře bylo u stavení Antonína Špatenky (čp.133), kde přes tok potůčku bylo narovnáno dřevo, takže voda se uhnula vedle a přímo na obytné stavení. Manželé Špatenkovi honem chtěli narovnat ku zdi vozové desky, by se voda uhnula. Při této těžké a namáhavé práci se Špatenka unavil a omdlel. Voda strhla jej do proudu, z kterého jej chtěla manželka vytáhnout, ale i jí začal brát proud. Štěstím jejich bylo, že právě v tuto chvíli přišel na obhlídku vody velitel požárního sboru Štěpánek s Bohumilem Pirklem a Františkem Peterkou, kteří oba dva z proudu vytáhli, jinak by se snad Špatenka utopil.

Pod mlýnem Václava Kováře na hranicích naší obce a Lhotky uhýbá se řečiště ku splavu strouhy, která vede ku mlýnu Rudolfa Kováře. Řečiště toto brzy nestačilo a voda našla si přímou cestu ku stavení Karla Jirouška (čp.89) a Bohumila Hlíny (čp.88).Plocha, na které pěstuje pan Hlína zahradnictví, byla celá zaplavena vodou a veškeré vypěstované plodiny byly zničeny. Na zahradě Jana Jiskry (čp.74) byly umístěny v dřevěných boudách slípky JZD, které utekly před náhlým přívalem vody na kamenný plot, kde byly pochytány družstevníky a tak zachráněny před utopením.

K večeru, když voda stále stoupala, byla na záchranné práce povolána vojenská posádka z České Třebové, která na mnoha místech spolu s členy místního požárního sboru pomohla vyvést dobytek a dopravit jej na bezpečná místa.

Hrozná byla podívaná na povodeň u Rychty. Od kostela až po stavení Františka Háce (na obr.) čp.182 byla samá voda. Manželka Háce - Růžena (na obr.), když viděla, jak světnicí protéká voda, lítostí nad zničenou podlahou a nábytkem omdlela a trvalo hezkou chvíli, než ji přivedli zpět k vědomí. U rolníka Františka Šimka (čp.51) na Malé Straně byla voda ve světnici 50 cm vysoko. Členové vojenské posádky s členy místního požárního sboru přemístili vepře do stavení paní Fišarové (čp.55). Přemístění hovězího dobytka Šimek odmítl a tak byl dobytek po celou noc po kolena ve vodě. Z Rychty byly včas koně odvedeny za dráhu k Pirklom (čp.36). Na silnici u Rychty tekla voda na půl metru vysoko, takže přišla i do síně MNV na 40 cm vysoko.

Že bylo právě před naší poutí, přijeli na sokolské cvičiště, kde měla být Staročeská pouť odbývána, naši stálí hosté se střelnicí a houpačkami i kolotočem, kteří již v sobotu na večer byli koly vozu úplně ve vodě a teprve s pomocí členů českotřebovské vojenské posádky byl jejich vůz z vody vy tažen vojenským autem na místo bez vody.

I u činžovního domu čp.232 a u Menclíkových (na obr.) tekla voda po silnici až k Sychrovým (čp.129). Stavení Bedřicha Jansy (čp.35) bylo též kolem dokola zatopeno vodou. Nešťastnou náhodou manželka Jansy spadla při slézání z půdy ze schodů a omdlela. Bylo potřeba přivolat lékařskou pomoc, avšak žádný lékař i kdyby pomoci chtěl, nemohl se pro velkou vodu z České Třebové k nám dostat. A tak zůstala odkázána pouze na pomoc domácích obyvatel.

Nejhůře snad bylo poškozeno stavení Houserovo (čp.119), kam protékala voda již ve výši oken. S pomocí sousedů přenášeli nábytek na půdu a odtud dvířky pod střechou jej přenášeli k Janu Broulíkovi (čp.272). Dolní mlýn byl též kolem celého stavení zaplaven vodou. U Kafky Fridolína (čp.147) zničila voda celou obytnou světnici - neboť tam přišla voda ze dvou stran, ze řeky vpředu i zadem od Vaňousových (čp.24). U Tří mostů, kde byl právě navezen materiál na přestavbu mostů nadělala voda též mnoho škody odplavením trámů i silných fošen. Mnoho dřeva bylo odplaveno až ku mlýnu v Hylvátech.

Od státního lesa „Na Kroužku“ protéká Fišarovým dolem malý potůček, který pak teče kolem obecního lesa a „Boru“ dolů podél lesů – až ke Třem mostům, kde teče do řeky. Tento potůček proměnil se též v prudkou řeku. Příval vody přišel náhle a našel si cestu do dvora hospodářského stavení Františka Pirkla u Tří mostů, kde sebral králikárnu i chlívek s vepřem do proudu, který byl tak silný, že otevřel vrata od stodoly. Vepře se podařilo zachránit, ale králíci se utopili.

O půl jedenácté v noci začala voda rychle opadávat a tak naši občané s klidnější myslí, uložili se ku spánku, třebas mnohde jen na půdě stavení. Rada MNV zaslala poděkování vojenskému útvaru v  České Třebové za opravdu upřímnou pomoc při této povodni. Druhý den po povodni byl sál v hostinci Na Rychtě vyčištěn od naneseného bahna a večer uspořádána místní požární jednotou taneční pouťová zábava.

15. července – schválena smlouva o pronájmu sálu a jeviště v Rychtě s majitelem Oldřichem Morkesem (čp.47). Smlouva jest dlouhodobá, aby mohly být prováděny různé úpravy. Krytina střechy bude přeložena a sál bude vymalován. Usneseno též opravit most u čp.23, který byl poškozen povodní. Potřebné dřevo dodá Rybka Václav (čp.28).

28. října – ve schůzi rady MNV oznámeno, že obdrželi jsme na úhradu škod způsobených povodní částku 187.000,-Kčs 6 m³ tyčoviny, 12 m³ řeziva, 100 q cementu a 45 q železa.

18. října – pořádala hudba Osvětové besedy „Posvícenskou zábavu“ v Rychtě.

31. prosince – tradičně na ukončení roku pořádán požární jednotou veselý Silvestrovský večer v hostinci Na Rychtě.

1959

1. ledna – prováděn soupis hospodářských zvířat. Napočteno bylo celkem skotu 547 kusů, z toho krav 315 kusů, vepřů 263, z toho prasnic 29. Koní celkem 44. Koz a kozlů celkem 148, ovcí celkem 9. Slepic celkem 2 959 kusů, z toho kohoutů 162. hus a houserů celkem 68. Kachny a kačeři 3. krůty a krocani celkem 14 kusů.

27. ledna – ve schůzi MNV schválen rozpočet na rok 1959.

Příjmy

- místní daně a poplatky 53.500,- Kčs

- z funkční a správní činnosti 119.000,- Kčs

Celkem 172.500,- Kč

Výdaje

Místní hospodářství 87.400,- Kčs

Školství a kultura 77.000,- Kčs

Vnitřní správa 41.600,- Kčs

Akce „Z“ 100.000,- Kčs

Vodní hospodářství 3.000,- Kčs

Celkem 309.000,- Kčs

2. února – bylo hodnocení soutěže obcí Rybník – Lhotka – Dlouhá Třebová. Vítězí naše obec za IV. čtvrtletí roku 1958.

10. února – nově postavená prodejna „Jednoty“ na Špici, kde jest vedoucím Adamec Jaroslav obdržela čp.298.

23. února – se vloupal  do našeho kostela zloděj. Iniciály pachatele jsou V. P. Jelikož již předem došla k nám zpráva o vyloupeními některých kostelů v našem okolí, dával pozor místní starší strážmistr Kouba po několik dnů, zda i u nás nebude pokus o vyloupení. Třetí den pozval si k pomoci ještě dalšího příslušníka Sboru národní bezpečnosti Bedřicha Štangler a skutečně po jedné hodině noční otvíral neznámý muž u kostela postranní dveře. Po tvrdém zápase obou příslušníků SNB byl zloděj spoután a odvezen do vazby. Rozsudek zněl 8 roků vězení.

7. března – sehrál divadelní odbor Osvětové besedy „J. K . Tyl“ v hostinci v Rychtě divadelní hru Liják za režie Prokopa Fajta. Hra byla opakována 8. března na Lhotce.

5. června – navštívilo nás již po několikáté „Vesnické divadlo „ z Prahy. Odpoledne sehrálo hru pro děti „Dům kočky modroočky“ a večer pro dospělé „Návštěva nepřichází“.

15. června – byly položeny první cihly na přístavbu naší národní školy. Při pokládání základních cihel byli přítomni zedník Václav Jebousek (čp.250), za MNV členové Rady MNV Morkes Jan (čp.260) a Horák Jan (čp.232), za stavební komisu předseda Vachulka Petr a za KSČ Kubišta Alois (čp.277). Aby mohly být základy položeny připravila brigáda žáků národní školy asi 4000 cihel.

20. července - zahájen prázdninový letní tábor školní mládeže u lesa při cestě vedoucí do Knapovce. Účast 26 dětí a 3 osoby dospělé. Poprvé v dějinách obce mohly děti po čtrnáct dnů žít ve volné přírodě. U potůčku se ráno umýt a ku studánce si zajít pro čerstvou pramenitou vodu. Za letních parných dnů bylo zde postaráno i o koupání v sluncem prohřáté vodě. Tábor vedl ředitel školy Bělka s učitelkou Radkou Japanskou. O dobré jídlo starala se všem kuchařka Milada Rybková. Čerstvé housky a mléko byly denně z vesnice dováženy. Večer se u táboráku pěkně vyprávělo a téměř každý den přišla večer i návštěva. Zástupci Okresního národního výboru, poslankyně Fišarová, předseda JZD a myslivecké jednoty, pak i místní kronikář se jedné z večerních besed zúčastnil. Čtrnáct dní rychle uběhlo a děti jistě budou se zas těšit na příští léto, aby je znovu v táboře tak pěkně užily.

Žně – na polním mlatu za dvorem byla postaven velká mlátička JZD. Skladiště na obilí v horním mlýně v bývalé továrně předáno místnímu družstvu od krajského výkupního podniku v Pardubicích za 59.164 Kčs. Denně se mlátilo obilí a večer též pomáhaly brigády složek národní fronty, jakož i místních občanů. Na traktory sem byli posláni dva vojíni z českotřebovské posádky, kteří nám svou brigádou vydatně pomohli. U mlátičky střídali se v obsluze zámečník národního podniku Perla v České Třebové Vaněk Mojmír (čp.72) a Rybka Jindřich , důchodce (čp.231). Též předseda MNV Kovář často u mlátičky vypomáhal. A to se mu stalo osudným. Jednoho dne ráno v prvé polovině srpna nechtěl chytnout motor „Diesel“ a tu předseda MNV sám jej natáčel ve snaze rychlé pomoci, aby se mohlo mlátit obilí. Najednou mu klika vylétla a nahoru a přerazila nohu. Předseda Kovář si pak poležel celé tři měsíce v ústecko-orlické nemocnici a dlouho pak ještě chodil s holí v ruce, než se nadobro uzdravil. Členové vojenské posádky z České Třebové pomáhali též u nás po devět dnů vždy po osmi mužích.

5. – 6. září – pořádány u nás velké okresní dožínky na letním cvičišti Sokola. V sobotu 5. září byla velká módní přehlídka a večer taneční zábava v hostinci v Rychtě. V neděli 6. září odpoledne šel dožínkový průvod z Vondrova kopce na sokolské cvičiště, kde promluvil zástupce Okresního národního výboru, místního JZD a předseda Osvětové besedy Bělka. Po celý den účinkovala hudba Osvětové besedy řízená kapelníkem Pirklem. Z výtěžku zakoupena pro místní divadelní jeviště nová rozhrnovací opona.

6. prosince – konal se v dopoledních hodinách v místnosti MNV slavnostní zápis do knihy narozených dětí. Jako svědci za MNV navrženi soudruzi Janko Alois (čp.252), Zoubele Josef (čp.245), Vachulka Petr (čp.286), tajemnice MNV Hermanová Irena a Mikešová Jitka (čp.232). Na horním snímku manželé Slezákovi, na dolním snímku pak předseda MNV Kovář blahopřeje jednomu ze šťastných otců.

1960

7. ledna – uskutečnila se návštěva školních dětí v obecní knihovně, kde probíhala beseda „Jak číst knihu“.

26. ledna – ve schůzi MNV usneseno zaslat připomínky Okresnímu průmyslovému kombinátu ohledně staveb v Dlouhé Třebové, které se dosud nedostaly do stavebního plánu. Jest to regulace řeky Třebovky a úprava silnice. Ohledně stavby železniční budovy na místní zastávce bude zaslán přípis přímo soudruhu ministrovi.

6. března – přičinily se naše ženy o důstojné oslavy Mezinárodního dne žen, konané od 14 hodin v sále hostince Na Rychtě. Zahájení provedla předsedkyně výboru žen učitelka Otýlie Štanclová (čp.174). Přivítala hosty z družební obce Horka u Popradu na Slovensku. Přítomní hosté ze Slovenska – místopředseda tamního MNV Koš, účetní z dolů Halcín s chotí, dále učitel Halcín, manželé Ciglánovi, Monika Meliorisová, Katarína Fabiánová, Emilie Kolesarová a další.

Účinkovala hudba Osvětové besedy naší obce. Vhodné básně přednesli žáci národní školy. Večer sehráli slovenští hosté z obce Horky na našem jevišti v Rychtě divadelní hru „ Po dvaceti rokoch.“ Účast na 250 osob.

3. dubna – v mimořádné schůzi rady MNV ustavena okrsková a místní volební komise pro volby, které budou konat 12. června t.r. Do okrskové komise jmenováni tito naši občané : předseda : Mach Antonín (čp.232), místopředseda : Jansa Ladislav (čp.8), tajemník – Zdena Junková (čp.82), Herman František (čp.287), Pirkl Rudolf (čp.201), Šilarová Eva (čp.232), Slezák Ladislav (čp.64), Dobroucký Karel (čp.69), Škorpilová Jaroslava (čp.124), Rybková Božena (čp.116), Štěpánek František (čp.235), Broulík Jan (čp.272).

Do místní volební komise : předseda : Hlína Bohumil (čp.88), místopředseda : Mach Rudolf (čp.209), tajemník : Štanclová Otýlie (čp.174), Mlejnek Josef (čp.232), Kubišta Alois (čp.287), Jansová Marie (čp.8), Jirsa Alois (čp.285).

10. dubna – sehráno pohostinsky naším souborem v Rybníku představení „ I takový jsou muži“, 30. dubna pak totéž představení odehráli naši ochotníci v Sudslavi.

19. května – v 17.30 odpoledne byl prudký déšť s kroupami většími než holubí vejce, které padaly přes půl hodiny. Na mnoha místech byla rozbita okna a střechy domů. Listí ze stromů bylo otlučeno a obilí zpřeráženo. Nejvíce poškozeno bylo žito a řepka. Ještě za hodinu ležely n zemi spousty ledových krup. Tak příšerné ledové bouře žádný nepamatuje.

22. května – k seznámení občanů s budovatelským úsilím našeho uspořádala Osvětová beseda zájezd do některých vzorných JZD v severovýchodních Čechách. Za účelem seznámení se s významem vodního hospodářství a vodních přehrad uspořádala pak Osvětová beseda 29. května zájezd na jižní Moravu.