Obec v letech 1938 – 1945

Starosta obce : Ladislav Šimek (čp. 44) , zvolen 30. června 1938

Významné události :

1938

3. – 6. července 1938 – v Praze se konal Všesokolský slet, kterého se zúčastnilo i mnoho občanů z naší obce. Přes naší obec také projížděli hosté a účastníci sjezdu s Jugoslávie, Bulharska a též z Rakouska.

Koncem července řádila v naší obci slintavka a kulhavka.

Následkem prudkých dešťů byla v posledním srpnovém týdnu povodeň, která neměla v naší obci pamětníků. Byla nutná i evakuace občanů, kteří bydleli u řeky. Prováděli ji členové místního hasičského sboru.

Několikrát v tomto roce byla vyhlášena všeobecná, respektive částečná mobilizace na obranu republiky. První 21. května, druhá 14. září a poslední 23. září. Odhodlání bránit republiku bylo velké, ale naší národní katastrofu se již nepodařilo odvrátit. Pod vlivem zrady západních mocností byl naší vládou přijat Mnichovský diktát a naše obec se brzy zaplnila uprchlíky ze zabraného pohraničí. Na přání německých usedlíků v Hylvátech, byla tato obec připojena k říší a kolem naší obce byly vytvořeny hranice, které oddělovaly české území od říšského. Občané naší obce sledovali tyto události s velkým pohnutím.

„Zatínali jsme pěsti hněvem a potupou nad zradou spojenců, pochovávaje krásný sen první republiky vroubené horami“, reflektuje tehdejší smýšlení obyvatel kronikář obce Rudolf Rybka.

Za rok 1938 bylo sehráno místním divadelním odborem N.J.S. (Národní jednota severočeská) 7 představení.

1939

22. února byl ustanoven Divadelní spolek ochotníků J. K. Tyl Dlouhá Třebová, který bude svoji činnost rozvíjet do poloviny 60. let.

15. března – zabrání zbytku českých zemí německými vojsky

16. března – na okupovaném území vyhlášen Protektorát Čechy a Morava

V obci ustanovena odbočka jediné povolené politické strany v Protektorátu – Národní souručenství. Předsedou byl ustanoven zemědělec Engelbert Kovář (čp. 47).

V obci vypukla zásobovací horečka. Všichni si nakupovali do zásoby v předtuše válečné budoucnosti. Místní kampelička často nestačila vyhovět velkému návalu občanů, kteří požadovali výběr svých úspor. Překotné nakupování zboží ustalo až v polovině roku a v kampeličce mohly být obnoveny neomezené výběry. 

Od neděle 4. června byl pro obchody zaveden tzv. „nedělní klid“. To znamenalo uzavření všech obchodů v neděli. V sobotu se naopak prodloužila otevírací doba od 7.00 do 20.00.

9. července - silný vítr velikosti orkánů nadělal velké škody v obci a v přilehlých lesích.

9. července – místní hasičský sbor uspořádal slavnost u příležitosti předání nového vozu pro potřeby zdejšího sboru. Slavnost zahájena průvodem s hudbou J. Pirkla z Vondrova kopce na sokolské cvičiště, kde byly vystaveny stroje od nejstarší berlovky a přenosné ruční stříkačky až po nejnovější motorovou stříkačku. Proslov přednesli starosta obce pan Šimek a jednatel hasičského sboru pan Rybka.

V měsíci září vypukla 2. světová válka. Naši občané na to reagují zásobovací horečkou a hromadným skupováním zboží všeho druhu.

V naší obci se pár spoluobčanů přihlásilo k říšské státní příslušnosti.

1940

Tuhá zima s mazy až mínus 20 stupňů.

Pololetní prázdniny dlouhotřebovských dětí byly prodlouženy až do 4. března v důsledku nedostatku uhlí. Plnohodnotně se však ve zdejší škole začne vyučovat až 26. března.

Z obecní knihovny byly na příkaz státní moci vyřazeny díla českých vlasteneckých autorů – především Čapkova Bílá nemoc, Válka s mloky. Ale na vyřazení jsou určeny i další skvosty naší národní literatury – Zapadlí vlastenci, Skaláci. Naštěstí byly knihy včas uklizeny do krabice na půdu, kde se dočkají osvobození.

1. dubna byl zaveden letní čas, který v naší vlasti byl zaveden naposledy v období první světové války (1914 – 1918).

Všichni členové obecního zastupitelstva a členové spolků v obci byli nuceni podepsat slib věrnosti říšskému vůdci Adolfu Hitlerovi.

Ze školy byl odstraněn obraz prezidenta Tomáše Garrigueho Masaryka.

7. července – konala se tradiční pouť , na které se však odrážely tehdejší poměry. Četníci neustále vyháněli občany ze silnice, aby byl umožněn průjezd mohutných kolon vojenských vozů a v důsledku zákazu se nekonala ani tradiční pouťová zábava.

26. července – podivný rozmar počasí. Nejprve déšť se sněhem , které vystřídalo silné krupobití, kdy padaly kroupy velikosti holubího vejce.

5. září spadlo na pole Ladislava Šimka německé vojenské letadlo. Pilot vyvázl bez většího zranění.

8. listopadu – obecním zastupitelstvem schválen rozpočet na rok 1941. Příjem jest plánován na 172 540 Kč. Vydání 205 528 Kč. Rozpočet jest tedy schodkový. Rovněž usneseno požádat o půjčku ve výši 75 000 Kč, která bude využita na zaplacení projektu regulace řeky Třebovky.

1941

17. dubna – jednání zástupců obce se zástupci dráhy o výstavbě nádraží v naší obci, které by mohlo vyrůst na místě dnešní železniční zastávky.

14. července – v důsledku vyčerpání přídělu lihovin a vína nebylo v celé obci k dostání pivo a v hostincích se sedělo u vody s trochou šťávy v ní.

29. října – schválen rozpočet obce na rok 1941. Jest opět schodkový. Příjmy měly činit 88 452 Kč a výdaje 133 649 Kč.

Na ukončení roku konal se veselý Silvestrovský večer v sále na Rychtě. Pořádali jej místní hasiči a k zábavě sloužily scénky a to jak schválené , tak i z moci úřední zakázané.

1942

23. března – obecní zastupitelstvo projednalo rozhodnutí Okresního úřadu v Litomyšli ohledně sejmutí a odevzdání zvonů z naší obce. Z kostela byly později sejmuty a odevzdány dva zvony (z celkového počtu tří zvonů) a sejmut byl i zvon ze hřbitovní kapličky sv. Josefa.

Sejmutí a odevzdání zvonů se uskutečnilo ve dnech 25. – 26. března.

Dle nařízení české zemské hasičské jednoty byl ustanoven nový hasičský pozdrav zdvižením pravé ruky. Nikdo z našich hasičů tohoto nařízení nedbal, nanejvýše zvedali paži s posměškem : „ takhle vysoko skáče náš pes“.

Obec je povinna vyplácet podporu těm manželkám, jejichž muži jsou zadržováni státní policií. Většina ze zadržených se domů již nikdy nevrátí. V tomto období zatýkání našich spoluobčanů narůstá.

26. října je schválen schodkový rozpočet na příští rok. Celková potřeba jest 168 170 Kč a úhrada je 98 598 Kč.

16. prosince – obecní rada rozhodla o uvolnění 200 Kč z obecní pokladny rodičovskému sdružení při zdejší škole na ošacovací akci pro místní chudá školní dítka.

1943

20. ledna zemřel zasloužilý divadelní ochotník Václav Fajt. Bylo mu 48 let a na zdejším jevišti působil přes 30 let . Ztvárnil přes 150 úloh.

Obecní úřad zakoupil starší hraniční boudu, kterou poté umístí na říšsko-české hranice u Kovárny.

Při hromadném náboru pracovních sil do Německa na práci podává místní hasičský sbor žádosti za svoje členy, aby v zájmu zabezpečení proti požáru zůstali v naší obci, kde jest jich potřeba. Několik mladých chlapců tak bylo zachráněno.

V roce 1943 bude sehráno 7 divadelních představení místními ochotníky.

1944

8. ledna – sestaven rozpočet na rok 1944. Vydání činilo 166 946 Kč a úhrada 127 334 Kč. Výše schodku jest tedy 39 612 Kč.

20. dubna – ničivý požár ve stavení koláře Karla Vaňka. Požár zničil celé stavení i dílnu.

28. května – celý výtěžek z divadelní hry „Máma tří kluků“, který činil 1 382 Kč byl zdejšími ochotníky věnován panu Vaňkovi, kterému požár zničil v dubnu jeho dům.

V roce 1944 probíhala v obci výstavba nákladního nádraží. Dělníci byli ubytování na Rychtě.

1945

Dne 24. ledna 1945 ve 14 hodin projížděl naší obcí vlak transportní vlak, který rozvážel vězně z koncentračních táborů. Byl studený vítr a mráz mínus patnáct stupňů. Vězni byli nedobře ustrojeni a převáženi byli v otevřených dobytčích vozech. Vlak jel z České Třebové a směřoval do Ústí nad Orlicí. Doprovázely jej stráže SS. Před vjezdem do stanice Dlouhá Třebová měl vlak na stůj. Při zastavení vlaku byli ti, kteří krutou jízdu nepřežili - vyhazováni z vlaku. Celkem bylo na katastru naší obce vyhozeno 26 vězňů. Někteří byli navíc vyhozeni do kolejí v protisměru jízdy a tam byly dalšími projíždějícími vlaky přejeti.

V naší obci byl mimo těchto 26 vězňů z vlaku vyhozen i jeden vězeň, který ještě žil. Dovlekl se do blízkého strážního domku a zde se ukryl na půdě do sena. Večer ho zde našel strážný tratě, který zde bydlel a vše ohlásil četníkům. Vězeň byl zavřen do hasičské zbrojnice a ráno byl eskortován četníky Hyksou a Rýznerem do Pardubic na Gestapo. Jeho život byl zachován. Ke konci června projížděl Dlouhou Třebovou rychlík z Prahy do Bratislavy. Z vlaku byl vyhozen kámen obalený do papíru s poděkováním zaměstnancům ČSD – jmenovitě výpravčímu Matějovskému a dělníku Janu Šindelkovi.

Původně byli prý vyhozeni z vlaku dva živí vězňové. Jeden z nich však vzápětí zemřel.

Na rozkaz německých četníků se příslušná obec musela postarat o jejich pohřbení. Mrtví byli naloženi na saně a odvezeni na místní hřbitov. Odvoz provedl Václav Rybka (čp.28) ve spolupráci s obecním strážníkem Hynkem Rybkou (čp.146), Josefem Fišarem (čp.55) a Františkem Brokešem (čp. 247). Podle příkazu měli býti zakopáni za hřbitovem. Tento příkaz však nebyl dlouhotřebovským starostou Šimkem splněn. Vězni byli řádně pohřbeni v rohu hřbitova do společného hrobu. Hrob vykopal Karel Aligr (čp.1) , Josef Fišar (čp.55) a Jan Fišar – hrobník.

U hrobu do hřbitovní zdi byla zasazena deska s čísly vězňů. Desku zasadili Ladislav a Robert Sýkorovi (čp. 144) a Jan Broulík (čp.272).

1. dubna – na Velikonoční pondělí k nám přiletěli američtí letci. Obletěli naši zastávku a z kopce ode dvora začali odstřelovat lokomotivy vlaků, které zde právě stály. Zasáhli i střechu pana Emila Pirkla (čp.36), která byla na několika místech prostřílená. Po vykonaném náletu odletěli dále k Pardubicím a ku Praze.

V ten samý den byl při náletu zabit topič Jindra Jasanský, který bydlel v domě čp. 217. Ráno odešel zdráv do práce a večer přivezl strojvedoucí Bedřich Špatenka jeho chladné tělo. Zanechal po sobě manželku a nezaopatřené dítko.

Až na dolním konci obce byl slyšet výbuch, který způsobili partyzáni na železničním voze s municí, v zatáčce Dlouhá Třebová – Lhotka.

8. května – byl vyprázdněn vlak německého Červeného kříže, který stál na naší zastávce a který směřoval ke zraněným do Brna. V naší zástavce však zůstal odstaven a osádka odešla do okolních lesů. Zdejší občané si odnášeli domů pokrývky, potraviny a mnoho dalších věcí.

10. května – ve 14.00 přijeli na hranice naší obce první sovětští vojíni. Přivítání bylo radostné a velmi dojemné. V naší obci zavládl mír stejně tak jako v celé naší osvobozené vlasti.