Právě probíhá významné období křesťanského liturgického roku: "Svatý", respektive "Pašijový týden". Začal Květnou nedělí a je připomínkou posledních okamžiků pozemského života Ježíše Krista, které vyústily v jeho ukřižování a následné vzkříšení.

Svatý týden začal Květnou nedělí, která letos připadla na 24. března. Končí další nedělí, na kterou připadá Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (Velikonoční neděle nebo Boží hod Velikonoční).

Jednotlivé dny v týdnu mají svůj odkaz k historii a s pojí se s nimi i mnohé tradice: Modré pondělí, Šedivé úterý (uklízelo se, vymetaly se pavučiny), Škaredá (sazometná) středa (vymetaly se komíny), lidé by se v tento den neměli mračit, pokud nechtějí, aby se následně mračili všechny středy v roce následujícím. Jeden z apoštolů, Jidáš, se toho dne zle škaredil na Krista, následně jej zradil.

Zelený čtvrtek - v tento den se v minulosti jedla zelená jídla (špenát, zelné polívky,) aby se udrželo zdraví po celý rok. Křesťané si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti apoštoly. V tento den se také naposledy rozezní zvony, aby následně po odeznění modlitby  "Sláva na výsostech Bohu" odletěly do Říma pro požehnání ke svatému otci. Zvony jsou nahrazeny řehtačkami a mlčení zvonů trvá až do Velikonoční vigilie (noc z Bílé soboty na neděli Zmrtvýchvstání Páně).

Velký pátek - den, kdy byl Kristus ukřižován. Na kříž byl přibit v Golgotě (hora Kalvárie). Na Velký pátek se neslaví mše svatá, nejsou povoleny ani pohřební obřady, čtou se pašije (vyprávění o utrpení Ježíše Krista).  Velký pátek je jedním ze tří dnů přísného půstu, kdy by se měl člověk nasytit jedním hlavním jídlem - ovšem bez masa. Na Velký pátek se otvírá země se skrytými poklady, nesmí se pracovat na poli, obracet hlína, prát prádlo (namáčely by se ruce v Kristově krvi), péct a ani uklízet. V prosinci 2015 podepsal prezident republiky Miloš Zeman zákon, kterým se Velký pátek zařazuje mezi státní svátky České republiky.

Bílá sobota - čas na ukončení půstu po západu slunce. Podle některých odkazů z minulosti své označení získala sobota proto, že tento den probíhaly následující úkony: velký úklid a bílení před nedělí Zmrtvýchvstání. Některé prameny odvozují barvu od rouch nováčků, které čekal křest v noci z Bílé soboty na Boží hod velikonoční. V tento den by se měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a plést pomlázky. V některých rodinách se také oblékají nové šaty a oděvní doplňky. Převlékají se peřiny. 

Neděle Velikonoční (Vzkříšení) - oslava Kristova zmrtvýchvstání a vítězství nad smrtí (vykoupení celého lidstva). Do kostela se přinášejí velikonoční pokrmy a nechávají se světit. Na mši se chodí v novém svátečním oblečení.

Velikonoce se slaví po prvním jarním úplňku. Po Velikonoční neděli následuje "Červené pondělí", kdy chlapci pomlázkami "omlazují" dívky a ženy. Tento rituál zaručuje ženám mladost, krásu a zdraví. V některých pramenech se rovněž uvádí odkaz na pohanské tradice, kdy kluci spletenými proutky projevovali o danou dívku, ženu zájem. Pokud na svůj karabáč dostali červenou stuhu, byla ruka v rukávě, dívka měla zájem. Zelená stuha dávala naději. Mladík byl mezi oblíbenci. Naopak žlutá stuha byla vyjádřením nezájmu.

Sociální a kulturní komise ve spolupráci s obcí připravila na tento týden hru, kterou si mohou okusit všechny generace našich spoluobčanů. Velikonoční stezka je připravena od 25. března do 1. dubna 2024. Na děti a jejich doprovody čeká hra s hádáním tajenky, která je dovede k jarní zahrádce, kde roste nádherný velikonoční strom. Účastníci hry mohou tento strom přizdobit, aby byl ještě krásnější. Herní kartu s mapou je možné si vyzvednout za hlavním vchodem v budově obecního úřadu, respektive vytisknout zde.

Krásné zákoutí, které čeká na Vaše výrobky s velikonoční tematikou. Za fotografii děkujeme Iloně Šimkové.